Tak tohle stálo v mailu od O., ve kterém už pak byla přibalená jen fotografie:
Zajímavé. Minimálně ze tří důvodů.
Za prvé: vlastně jsem nikdy hon na policajty pořádat nechtěl. Ale zase si říkám, že ty pomíjivé chvíle, kdy může i malý hlodavec prožít radost z lovu, je třeba prožít se vší parádou a oslavit.
Za druhé: z fotografie není jasné, jestli vůz stojí nebo jede. Fakt, že se stala prvním vizuálním příspěvkem, který OKO TŘI od svého narození obdrželo, ale napovídá, že, ať už jsem chtěl nebo ne, hon na policajty de facto přádám.
Za třetí: trochu té synchronicity. Když jsem po půlhodině bloudění v úterý konečně našel jediné použitelné místo k parkování v Jindřichově Hradci, ukázalo se, že bez ohledu na to, zda hon pořádám nebo ne, nepřestávám být honěn. Naproti kostelu Nanebevzetí panny Marie v JH je dvůr, který slouží jako městské placené parkoviště. Je uzavřený a má půdorys srpu. Takže když tam vjíždíte, nevidíte jestli je tam volno nebo ne. O to větší radost vám to udělá, když na konci najdete dvě volná místečka. Zaplatíte a zajedete do prázdného slotu. Ale pozor. Jsou to železa, do kterých vás pojenými silami právě lapil management pensionu Na poledníku a městská policie. Na tom uzavřeném a placeném parkovišti jsou totiž tři místa vyhrazena právě tomu penzionu. Kouzlo nečekaného. Teda, spíš černá magie. Když jsem se zeptal policisty číslo 29, jestli to není trochu píčovina, odpověděl, že jo. A že mu dám celkem 200 Kč, protože tolik platili i ti mladí manželé, co parkovali vedle mne. Tolik o tom, jak jsou konstruovány ceny. Pro úplnost dodávám, že za 200 Kč máte nárok obržet ještě mapičku, na níž vám strážce veřejného pořádku ukáže, kde jsou další placená parkoviště, na nichž můžete naletět.
Čili, když jsme se dostali až sem. Dokud mi někdo ty dvě kilča nevrátí, pořádám hon na policajty i de jure. Pište, foťte, posílejte.
Konečně mám POSLÁNÍ:))
LIP
Žádné komentáře:
Okomentovat