To téma se o mě nějak otřelo už na Višňovce, když jsme zvonili na traverzu, aby na druhém břehu paní Cháronová vykoukla z okna, odhadla kolik nás je, na chvilku zmizela z okna dovnitř světnice, kde asi manželovi řekla: "Chárone, je toho tak na tři rita". A pak zase vykoukla z okna a rychle zamávala, jako že OK, že pan Cháron už jede. Přijel a převezl. Tentokrát naštěstí jen na druhou stranu Berounky.
...
A vlastně se to kolem mě prohnalo už o kousek dřív. V teplém srpnu, když jsem na otočku vezl staroušky na chalupu. Byl krásný podvečer, v pátek jsem uzavřel všechny prokrastinující (pro tebe, JaP:) projekty a snad poprvé za celé léto jsem najednou cítil, že jsou všechny věci na svém místě.
Z rádia hrála Hana Hegerová Lásko prokletá a já jí pomáhal, co to šlo. Cesta po staré Rokycanské byla kouzelně ospalá a nad asfaltem se tetelil vzduch. "Paráda!", říkal jsem si. "Dneska je to taková paráda, že bych mohl klidně umří..."
Práááásk. Vzala to za mě srnečka. Nebo srneček. Když se dokutálel-a za krajnici, už bylo po ní. Pár desítek metrů před značkou "Pozor srnečky". Trochu mě to tenkrát vzalo.
...
Tak to byli jen takoví poslíčci. To podstatné přišlo minulý týden. Nějak jsme se dostali k projektu, který chca nechca donutil Véčko zabývat se tématem věcí posledních. Véčko začal zjišťovat, jak si o těch věcech povídat s lidmi, kteří jsou plné síle a s lidmi, kteří jsou už na konci sil. Propadal zoufalství nad tím, jak se ptát na to, zda je cena rubáše u nabídky jedna atraktivnější než ta v nabídce dvě. A z toho zoufalství ho občas vysvobodil smích nad tím, jaké varianty pohřbu si můžete téhle zemi pořídit (mj. například Komfort:)).
...
To už jsem nevydržel a začal se zabývat tím, co dneska - tolik let poté, co dosáhl v Ghíze svého vrcholu - eschatologický marketing obnáší. Posuďte sami:
Můžete si koupit Ekonomický pohřeb, nebo Pohřeb na splátky.
A samozřejmě Pohřeb V.I.P. se zajštěním všech protokolárních ceremonií odpovídajících vašemu postavení.
Pokud počítáte, že na obřed přijdou především potměšilci a cynici, kteří slzu neuroní, můžete pozůstalým rozdat Památeční skleněné slzy
Na tomhle místě si dokonce můžete zařídit 'pohřeb 24 hodin denně po celém světě po Internetu, z pohodlí svémho domova', jak se tam uvádí.
...
Zajímavé jsou i slogany a doplňkové služby institutů, které tyto služby nabízejí:
'Jsme stále na telefonu', ujišťuje jedna, zatímco druhá nabízí telefonní číslo na taxislužbu, abyste se už nemuseli 'zabývat rozhodovováním o tom, jak se k nim do kanceláře dopravit.' Na stránkách jedné další najdete nabídku pietních vozidel uvozenou větou 'Důstojný převoz zesnulého - to je dnes nezbytnost'. A ještě jedna jiná nabízí dojednání všech náležitostí poslední cesty u vás doma. Představuje si to asi takhle:
...
Rozumějte, nechci se tomu posmívat. Jen vyjadřuju překvapení, které jsem utrpěl nad tím, že trhy existují i daleko za bodem, kdy už jeden na nakupování opravdu nemá myšlenky. To jsem ovšem netušil, že akvizice se v tomto oboru dají dělat mnohem dříve, než vznikne potřeba. Přesvědčila mě o tom tahle internetová stránka. Pokud jste trochu ujetí a čas od času si představujete, jak pěkný pohřeb si necháte vystrojit, ačkoli vám ještě nebylo 69, určitě se podívejte na Virtual Graveyard . Záležitost pro labužníky. A jak ukazuje doména, zřejmě panevropský fenomén.
...
S pozdravem Světlu blíž,
Lip
Žádné komentáře:
Okomentovat