Long drinks: Future bitter

Elbe heute morgen frei
Der wasserstand is bestendig

Tyhle verše jsem už dlouho neslyšel. Recitovali je vždycky kolem sedmé raní na Praze, hned před Minutami ze zahraničí. Za sociku.

Oproti tomu ostatnímu, co tenkrát na Praze recitovávali, byly tyhle v mnoha ohledech jedinečné.

• Ideologicky neutrální
• Vlastně - když se nad tím zamyslíte - přírodní lyrika
• Je z nich cítit silný vliv whitmanovského proudu poezie všedního dne
• Neváží se na žádné revoluční výročí
• Každý den jiné a přeci tak stejné

Vždycky když jste dojedli rohlík s máslem a dopili čaj, byly tu tyhle verše. I když zrovna Američani chřestili válečným haraburdím, bez ohledu na SDI a rozhovory v Rejkjavíku, ať umřel Brežněv, Andropov nebo Černěnko, po emigraci Matušky i po návratu Gotta, nikdy nevynechaly.

Svým způsobem přírodní úkaz stejně konstantní a pravidelný, jako východ slunce nebo tlaková výše na Biskajským zálivem.

Nevím jestli jsem to tenkrát četl,  viděl v televizi nebo slyšel u táboráku, ale někde někdo dokonce vyprávěl, že se jejich kočka, která vždy po ránu sedává na polici u rádia, naučila tyhle verše deklamovat - takovým zvláštním způsobem předení, který s nimi rytmem i melodií důsledně držel krok.
...

Chyběly mi moc, ale nevěděl jsem to. V pátek jsem je zase slyšel. Dobrá zpráva pro všechny milovníky téhle poezie: DÁVAJÍ JE KAŽDÉ RÁNO NA ČR SEVER. Naladíte bez problémů i v Praze.
....

Na víkend přijede Svatý Otec. A požehná u nás 58 různým předmětům. A posvětí několik budoucích kostelů. Hlásili to na pro změnu na rádiu Česko. Taky pěkný flashback. Jen z mnohem větší historické dálky. Doba, kdy do Čech a na Moravu zajížděl Papež na víkend a po cestě udělal tady a támhle nějakou tu fušku, už je za náma určitě nějakých pár set let.  Čili už druhá věc, která v pátek prosákla z minulosti do blízké budoucnosti.
...

A pak na Radiožurnálu ve zprávách ZASE mluvili skoro celou dobu o komunistech. O těch ideologických, co chodí s Filipem, a méně vypočitatelných, co chodí s Jirkou. Stál jsem zrovna na křižovatce a tak jsem poslouchal jen jedním uchem. Z těch zpráv si vybavuju jen ten neurčitý dojem, že naše budoucnost už zase dost záleží na nich. Deja Vu číslo 3.
...

Budoucnost se asi skládá z toho, co k nám přítomností nestřeženě prosákne z minulosti do budoucnosti. Asi je dobré si to vždycky jedním očkem hlídat, aby člověk vždycky v předvečer té budoucnosti věděl, z čeho mu Barman míchá zítřejší koktejl.
...
A omlouvám se hasičům za ty pitomé poznámky o evakuačním zavazadle. Když jsem je sem loni na podzim psal, netušil jsem, že vidí takový kus dopředu.
....

Lip