V únoru 2010 jsme na frekvenci <3> vysílali Ticho.Únor končí a s ním i únorová relace. Snad už tu bude živěji.
...
Není to tak, že by leden a únor byly nějaké mrtvé měsíce. Ba naopak. Byly to měsíce spíše živé přespříliš. K některým událostem se chci ještě vrátit, ty ostatní jen telegraficky:
1. Přišla neprasečí chřipka a s neprasečí chřipkou i nelidsky kosmonautská dieta.
Někdo mi v téhle souvislosti říkal, že se marketérů farmaceutických firem ten neprasečí charakter uběhnuvší chřipky trochu dotknul. Sedí v těch krásných, bílozelených zasedačkách, projektor hřeje a na plátno promítá strmou křivku zásob a úplně, ale úplně plochou křivku prodejů Tamiflu (nebo Tamichrochro, nevím, co je vlastně na tu prasáckou to pravé). Tak to chodí. Ale nic, chřipky jsou za námi a řádí teď angíny, takže si třeba farma kluci a farma holky ještě přijdou na své.
2. Ten problém s chřipkou a prodeji je docela možná v tom, že se pokoušeli ten vývoj moc řídit. A na tohle téma náhodou jednu mám. Přišla z nenadání, někdy začátkem února. A v jedné věci udělala jasno: Všichni, co se trochu zabývají myslícím mozkem, tvrdí, že je to stroj na hledání souvislostí. Dává prý do souvislosti všechno, co na pozadí všudypřítomného chaosu působí dojmem, že by to k sobě mohlo nějak patřit. Tolik všeobecně uzávaná teorie. Jenže, jenže (Mám tohle "jenže, jenže" moc rád!): Někdy začátkem února jsem dorazil po týdnu domů a tohle se - jen tak - válelo v koutě (samo od sebe, přísahám!):
No, pokud ještě nevíte, asi nejste tak úplně modří. Tohle je přeci jasný důkaz, že věci se - pokud jim nepřekážíte a jste třeba týden pryč - mají tendenci organizovat samy. A nebo opravdu existuje. Von. Ale teda asi to bude trochu dětina.
Čili, pokud se věci organizují samy (nebo pokud to dělá Von), mozek s tím nemám nic společného, a je to de fakto jen takový bazmek, co se snaží zprocesovat tělesnou elektřinu způsobem méně škodlivým, než je výboj. Nejsme rejnoci, že jo.
Jediná otázka, kterou si v téhle souvislosti zbývá položit je: Jestliže se věci organizují samy (a Von jim v tom třeba pomáhá), proč je všude takovej bordel? No, a na to už odpověď máme, čili dobrý. Je to tím, že si samořídící náturu věcí odmítáme připustit a furt se jim do toho mícháme.
Let it be... konečně ti rozumím, Johne!
3 Taky jsme s Poutníky po půnebí v únoru navštívili Kardamon klub. O tom více později. Pro tuto chvíli jen dvěma slovy: nic moc. Ale jedna věc - teda čtyři - mě tam, musím říct hodně oslovily. Vždycky jsem měl slabost pro láhev s příběhem, ale tyhle modely si mě získaly docela:
4 No - a tím se blížíme k závěru - v únoru mě taky jedna velká dobrá duše upozornila na nálož politicky nekorektního humoru níže. Pokud trochu rozumíte anglicky - a asi to není úplně nezbytné (70% sdělení je prý stejně komunikováno non-verbálně) - a zrovna nejíte, můžete si to pustit. Myslím, že se budete smát. Aspoň já se smál. Dokonce už jsem pak ani moc nejedl.