Tak tedy takový malý tréning na snad zase trochu pravidelnější a tématicky soustředěnější psaní: několik postřehů z telefonu...
....
Postřeh první:
I web-designéři oslavili MDŽ. Barvou notebooku (měl i takovou růžovou myšičku, ale není myslím vidět...). 8. 3. 2011 u nás ve studiu:
Postřeh druhý:
Ekonomická krize škrtí tabákový business. Narozdíl od válek a vojenských invazí, kdy se kouří ostošest. Tahle tabáková nostalgie po tancích, výložkách s peckami a cizojazyčných jednotkách, co si během šturmu na Moskvu nebo jízdy na Berlín přijdou koupit karton máček má v jedné malé obci nedaleko Loun svůj malý pomníček...tenhle:
Postřeh třetí:
Jedni jako by ty muže ve zbrani nostalgicky vábili a lákali, jiní jako by se z traumatického setkání s nimi stále nemohli vyrovnat. Česká Televize, morálně zdecimovaná vojenskou konfiskací výpočetní techniky, si u Cholupic zřizuje maskované guerilla studio - pro případ, že by armáda přišla ještě jednou a do pytle tentokrát šoupla celý Kavky. Zajímavé přitom je, že když jsem kolem toho jejich pilotního projektu guerilla studia projížděl, napadlo mě, že na tyhle zprávy bych se podíval s chutí a důvěrou. Něco, co se mi normálně při průjezdu přes Kavčí vůbec nestává...
Postřeh čtvrtý, když už mluvíme o těch militáriích:
Jezdí po Praze vůz deratizační, dezinfekční a dezinsekční služby. Jezdí, a těmi kostlivci v okýnkách korby dává jen tak nenápadně najevo, že - pokud si budete ochotní připlatit - umí vám namíchat i něco účinného na velké savce:)) Fotka z vozu do vozu velmi nejasná, ale v reálu ty kostry nepřehlédnete:
Modřany bývaly krásné místo. Dlouho. Bylo to tím, že to dlouho nebyla Praha. A vydrželo to i chvíli potom, co už to Praha byla. No, chvilku. Pak paneláky, pak paneláky a pak podnikatelská architektonická tvorba v prolukách. A pořád to bylo OK, protože to byly proluky mezi už zastavěnými parcelami a mezi paneláky.
Nic netrvá věčně. Dva tři roky zpět přišel někdo s takovým tím revolučním nápadem. Víte, co myslím. Hovadsko-kreténská myšlenka, co se pro ní všichni nadchnou, když o ní mluví psychopat, který se představí jako vizionář. No, postavili u Vltavy vlnolam. Nebo tak něco. Stojí hned u Obchodního náměstí, co bývalo náves, a aby nebylo hned na první pohled zřejmý, že je to hovadsko-kreténský vlnolam, nastěhovali do něj lidi. Říká se tomu development.
Zajímavý na tom je, že lidi, co tam bydlí, možná ani netuší, že skoro stejný bydlení mohli mít o 200-300 metrů výš do kopce a výrazně levnější - v těch panelákách ze 70. a 80. let. A ani to, že díky tomu vlnolamu zmizel modřanský kostel, jako kdyby v něm farářoval Copperfield. Udělali ten vlnolam tak vysokej, že kostel není vidět. Teda, jenom v realitě. V plánech to prozíravě předpokládali a tak ho namalovali nižší.
Ale k čemu směřuju:
- Tak je tu čtvrť, co asi bejvala slušná, než z ní udělali Prahu.
- Je tu nábřeží, kde nějakej hovadskej kretén schválil stavbu vlnolamu.
- Je tu krásnej kostelík, co přes ten vlnolam není vidět, jako by nebyl.
- A jsou tu lidi, co si asi kupovali "lajfstajlový" bydlení a přitom bydlí ve vlnolamu, co připomíná králikárnu.
No, a teď si představte, že na tomhle ranami slaboduchých mozků zkoušeném místě si někdo otevře cukrárnu. OK, dobrej nápad. A dá jí jméno "Snídejte šampaňské"! Na tomhle místě?!
Je na tom obrázku dóle:
A to je ta věc:
- Buď je to sprostej výsměch toho hovadsko-kreténskýho konglomerátu, co tam ten vlnolam navrhl, schválil a postavil.
- Nebo je to ukázka toho, že to místo poznamenaný několikanásobnou slaboduchostí slaboduchost začalo samo generovat.
- A nebo je to tichý volání o pomoc. Těch lidí tam, toho kostelíku, toho nábřeží a tak...
Asi si tam brzo zaskočím na koláček, abych to nějak rozseknul...:)
....
Lip
Ad Modřany: jojo, developeři posledních dvaceti se skoro dotahují na komunisty a jejich působení v české krajině.
OdpovědětVymazatZdraví Ax
Nechápu, co je špatnýho na tom, že si tam někdo otevřel cukrárnu s tímhle názvem?
OdpovědětVymazatNo autor je fakt ubožák, kterému vadí i cukrárna. Že by sám nezvládnul nic jiného, než tohle kecání?!
OdpovědětVymazatTady autor, dobrý den. O moc víc než kecání nezvládám, přiznávám rovnou:) A pokud jde o ten článek - nevím, třeba to z textu není jané - ale o tu cukrárnu vlastně vůbec nejde. Jde přeci o to, že celý ten architektonický počin, v němž má cukrárna SŠ teď své sídlo, je prostě z mého pohledu slaboduchý. Na druhou. A v něm to rozzářeně, bezstarostně oslavné jméno té cukrárny, které je samo o sobě skvělé, na mě působí dost provokativně ve smyslu, který je popsaný v článku. Tak jen na vysvětlenou: nevadí mi cukrárna, vadí mi to, co se stalo s tím místem, a jméno té cukrárny tomu dává korunu... Cukrárna je v tom pochopitelně téměř nevinně, snad jen s tím, že pojmenovat se "snídejte šampaňské" v prostoru, který jako by projektoval hlavní estét sovětského hornického města, je prostě jejich rozhodnutí. A přiznávám se rovnou, na koláček jsem tam ještě nestihl zajít, třeba mají skvělé. Tak, tolik ještě od ubožáka, co nezvládá nic, než keckání, ale kecání ho baví:). Mějte pěkný večer/den/zbytek života. Doufám, že ho neprožíváte v těch vlnolamech:)
OdpovědětVymazat