Nakonec je to vlastně jednoduché. Prostor a čas spolu prostě nezbytně souvisí. Buď máte hezké místo k životu a není na to čas. Nebo máte spoustu času na to, prožít život na strašném místě.
Že mi to ale trvalo, viď, Alberte!
Lip
sobota 30. října 2010
úterý 5. října 2010
Virtuální existence, e-learningový kurz - lekce 1
„Měl bych tu být celý den, ale v určitých časech budu mimo...“
...
Lip
čtvrtek 30. září 2010
neděle 26. září 2010
Renáta
Vím, takhle to není ono. Jakobyste někomu nejdřív řekli pointu a pak teprve vtip. Ale fakt to tam tak bylo. Jen to na fotce není dost vidět. 20.9. 2010 měla na Transfúzní stanici ÚVN Praha 6 službu Dr. Vesecká Renáta. Přečíst jste si to mohli na ceduli vedle zvonku, k níž vedou šipky od toho nápisu "Výdej krve, zvoňte prosím."
Lip
Tolik drobný příspěvěk <3> k domácí diskusi o justiční mafii.
Lip
Dolétal
Můj dětský hrdina a největší kosmonaut všech dob: Třicet let poté jako žena-homeopat v Borotíně!
Začínám si uvědomovat, jak ošklivou hru si s námi těch uplynulých 30 let zahrálo!
Lip
P.S. Pořád musím myslet na to, jak jednou někde potkám Majku! Kým bude? Co s ní bylo, všechny ty světelné roky?
Začínám si uvědomovat, jak ošklivou hru si s námi těch uplynulých 30 let zahrálo!
Lip
P.S. Pořád musím myslet na to, jak jednou někde potkám Majku! Kým bude? Co s ní bylo, všechny ty světelné roky?
Záhada otevřené láhve
"Žádná jiná stopa, milý příteli. Jen tahle otevřená láhev a dva studení sebevrazi," řekl by možná Watson Sherlockovi na místě činu.
A nebylo by se čemu divit. V té láhvi nám prodali točenou Kofolu a ti dva mrtví, to je jasné, byli by brandmanažery obou dotčených brandů. Chvála běžnému životu, že bere ten marketing s takovým nadhledem.
Bohužel neumím říct, jaký měl ten experiment dopad na naše vnímání značek. Díky ostravské kořalce, kterou jsme tou Kofolo-Colou zapíjeli, jednalo se totiž prokazatelně o slepý, posléze hluchý a nakonec i o němý test...
Lip
A nebylo by se čemu divit. V té láhvi nám prodali točenou Kofolu a ti dva mrtví, to je jasné, byli by brandmanažery obou dotčených brandů. Chvála běžnému životu, že bere ten marketing s takovým nadhledem.
Bohužel neumím říct, jaký měl ten experiment dopad na naše vnímání značek. Díky ostravské kořalce, kterou jsme tou Kofolo-Colou zapíjeli, jednalo se totiž prokazatelně o slepý, posléze hluchý a nakonec i o němý test...
Lip
Non-višňovka, čili Kokořínská píča 2010
Letošní podzimní Ne-višňovka v obrazech a komentářích - s týdenním zpožděním. Omlouvám se za dlouhé období ticha Připadám si jako turnusový opilec, který - dlouhém tahu - vrací se domů "jakoby nic" A protože jakoby nic, zkusme přimhouřit oko a přejít to tiše.
.....
Začnu nečekaným leitmotivem celé akce. Pravou Kokořínskou píčou vyrytou do zámeckého podloží. Tady je:
Normálně bych jí věnoval pozornost jen proto, že tak trochu na vedlejšák "práskám" Rudymu všechny graficky zajímavé kosočtverce a bubáky, které kde potkám. Rudy na tom má postavený projekt a fotí je krásné. V tomto případě byla ale pointa okamžiku mnohem silnější.
O půl hodiny dříve, než jsem ji - zardělý - vyfotil, opustili jsme Restauraci U sportovce v osadě Grobián. Jméno restaurace mátlo, jméno osady nikoliv.
.....
Začnu nečekaným leitmotivem celé akce. Pravou Kokořínskou píčou vyrytou do zámeckého podloží. Tady je:
Normálně bych jí věnoval pozornost jen proto, že tak trochu na vedlejšák "práskám" Rudymu všechny graficky zajímavé kosočtverce a bubáky, které kde potkám. Rudy na tom má postavený projekt a fotí je krásné. V tomto případě byla ale pointa okamžiku mnohem silnější.
O půl hodiny dříve, než jsem ji - zardělý - vyfotil, opustili jsme Restauraci U sportovce v osadě Grobián. Jméno restaurace mátlo, jméno osady nikoliv.
čtvrtek 26. srpna 2010
Poklona Barrymu Willsovi
Barryho vůbec neznám. Je to báňský inženýr. A je na Linkedinu.
Ostatně, kdo tam není, že?
Jenže Barry je v jedné věci jedinečný. Barry naslouchá sdělením. To na Linkedinu mu tvrdilo, že má v síti svých kontaktů už 2.000 0000 lidí.
Barry je asi od přírody zvídavý duch a nedůvěřivec.
Napsal si do statusu jednoduchý vzkaz:
Právě teď tam má 17,401 odpovědí:)) A tak se mu klaním. Rád vidím, když lidi udržují technologii ve střehu... spíš než by se spoléhali na to, že technologie bude ve střehu za ně.
Takže díky, Barry - seen and appreciated!
Lip
Ostatně, kdo tam není, že?
Jenže Barry je v jedné věci jedinečný. Barry naslouchá sdělením. To na Linkedinu mu tvrdilo, že má v síti svých kontaktů už 2.000 0000 lidí.
Barry je asi od přírody zvídavý duch a nedůvěřivec.
Napsal si do statusu jednoduchý vzkaz:
According to LinkedIn, I now have over 2 million professionals in my network. As a matter of interest, could I ask all who see this message to add a simple comment eg ‘seen’, and let’s see how many people in my network respond. A test of the power of LinkedIn.
Právě teď tam má 17,401 odpovědí:)) A tak se mu klaním. Rád vidím, když lidi udržují technologii ve střehu... spíš než by se spoléhali na to, že technologie bude ve střehu za ně.
Takže díky, Barry - seen and appreciated!
Lip
čtvrtek 19. srpna 2010
Zoologická
/převzato z fejsbůchu, courtesy OV/
Předevčírem sem se vám šel takhle porozhlídnout na pobřeží Blasket Islandu - s tou mlhou a mrholením, tak trochu strašidelný zvuky od moře... Tak koukám co to jen může být a mezi vlnami spatřil jsem tonoucí se psíče. Či že by snad ovečka? Spadla z útesu a topí se - tak už to tu asi bývá. Ale co když je to pes přeci ho tam nenechám takhle chcípnout! Tak hledám cestu kluzkým srázem. Moc se mi nechce, ale na to se opravdu nedá dívat! Ten tvor se sotva hýbe. Snad k smrti vysílen, zahrabe tlapkami, potom se potopí, vynoří, potopí, a já si tak chladnokrevně říkám, že už je pozdě.... A pak kousek opodál trčí z vody další tři hlavy. No mají to v tom Irsku divné ovce!
A pak si vzpomenu na něco málo z toho přírodopisu a sem rád že sem toho tuleně nešel zachraňovat :)
...
Tolik OV. Myslím, že takhle nějak mohly vypadat Darwinovy poznámky z cest....
Předevčírem sem se vám šel takhle porozhlídnout na pobřeží Blasket Islandu - s tou mlhou a mrholením, tak trochu strašidelný zvuky od moře... Tak koukám co to jen může být a mezi vlnami spatřil jsem tonoucí se psíče. Či že by snad ovečka? Spadla z útesu a topí se - tak už to tu asi bývá. Ale co když je to pes přeci ho tam nenechám takhle chcípnout! Tak hledám cestu kluzkým srázem. Moc se mi nechce, ale na to se opravdu nedá dívat! Ten tvor se sotva hýbe. Snad k smrti vysílen, zahrabe tlapkami, potom se potopí, vynoří, potopí, a já si tak chladnokrevně říkám, že už je pozdě.... A pak kousek opodál trčí z vody další tři hlavy. No mají to v tom Irsku divné ovce!
A pak si vzpomenu na něco málo z toho přírodopisu a sem rád že sem toho tuleně nešel zachraňovat :)
...
Tolik OV. Myslím, že takhle nějak mohly vypadat Darwinovy poznámky z cest....
Housedoor messaging
Nebyli tam
Fejsbůchová kultura prorazila membránu a vstoupila z virtuálního do reálného světa. Tak například, když máte schůzku a zapomenete na ni do té míry, že u vás v kanceláři nikdo neotevírá, může se vám na dveřích objevit podobný "post":
Tak nějak mi ta představa, že bychom si psali vzkazy na dveře (slušně a s adresou), přijde příjemně zábavná. Jo, a pište to, jako tenhle pán, prosím tužkou. Dá se to pak - když už nezbývá volné místo - snadno vygumovat...
....
His masters voice
Na tohle jsem narazil asi před 10 dny někde kousek od Davle...
... a pořád mi nejde do hlavy, o jaký se tu může jednat motiv: Vychováte-li ze psa idiota, proč máte mít potřebu to o něm napsat na vlastní branku?
Hm hm hm. Skoro by stálo za to si to tam jít "očuchat" a zjistit, copak na sloupek mezi brankami "napsal" ten pes o páníčkovi....
...
Kooperativní postoj
Zatímco oba dva výše jsou spíše úsměvné, tenhle je opravdu smutný. Na zámku Hrádek u Nechanic, kde se minulý víkend konala pouť, našel jsem tenhle kousek mobilní outdoorové reklamy. Řekl jsem mobilní? Morbidní by bylo správnější.
Závěřečná
A možná se na to dívám příliš emotivně. S těmahle klukama by před dvaceti rokama na pivko taky nikdo nezašel. A dneska v Lomečku hrdě visí nad dvěřmi hospody.... Líbí se mi hlavně ten historický přehled vizuální identity normalizačního komunismu...
....
Lip
Fejsbůchová kultura prorazila membránu a vstoupila z virtuálního do reálného světa. Tak například, když máte schůzku a zapomenete na ni do té míry, že u vás v kanceláři nikdo neotevírá, může se vám na dveřích objevit podobný "post":
Člověk sem jede až z XY vlakem 6 hodin a vy tu nejste ani v úřední hodiny.........Podpis, adresa, telefonní číslo:))
Tak nějak mi ta představa, že bychom si psali vzkazy na dveře (slušně a s adresou), přijde příjemně zábavná. Jo, a pište to, jako tenhle pán, prosím tužkou. Dá se to pak - když už nezbývá volné místo - snadno vygumovat...
....
His masters voice
Na tohle jsem narazil asi před 10 dny někde kousek od Davle...
... a pořád mi nejde do hlavy, o jaký se tu může jednat motiv: Vychováte-li ze psa idiota, proč máte mít potřebu to o něm napsat na vlastní branku?
Hm hm hm. Skoro by stálo za to si to tam jít "očuchat" a zjistit, copak na sloupek mezi brankami "napsal" ten pes o páníčkovi....
...
Kooperativní postoj
Zatímco oba dva výše jsou spíše úsměvné, tenhle je opravdu smutný. Na zámku Hrádek u Nechanic, kde se minulý víkend konala pouť, našel jsem tenhle kousek mobilní outdoorové reklamy. Řekl jsem mobilní? Morbidní by bylo správnější.
"Čím dál jste od povodně, tím blíž jste blesku. Kooperativa."
To zbožné přání, aby do vás i uhodilo, když už vám do domu teče, jako by z té cedule ukapávalo. Pokud ve firmě, jejíž jméno etymologicky odkazuje na spolupráci, vznikne něco takto "jedinečného", je už myslím pozdě se zamýšlet. Je na čase podepsat několik výpovědí....
...Závěřečná
A možná se na to dívám příliš emotivně. S těmahle klukama by před dvaceti rokama na pivko taky nikdo nezašel. A dneska v Lomečku hrdě visí nad dvěřmi hospody.... Líbí se mi hlavně ten historický přehled vizuální identity normalizačního komunismu...
....
Lip
středa 18. srpna 2010
Deprese
cítíš ji přicházet, jak z dálky nese se
je blíž i vítr okolo už ztich
řekl bys dáma, jenže nechce se
už pro tu šminku která na rtech uvěznila smích
přichází na jehlách a v sukni tvaru zvonu
dost tupý sestřih ve vlasech
topí ty okolo, i já už skoro tonu
namísto bublin z hrdla jenom vzdech
důkladná zvláštně bez přesnosti
po okraj plná husté prázdnoty
oživí strachem, zabijí bez bolesti
to pro tebe ty, zlobo, ty!
cítíš ji přicházet, jak z dálky nese se
je zase blíž, ty slabý jako vích
řekl bys dáma, jenže nechce se
a v hlavě někdo skřípe na houslích
je blíž i vítr okolo už ztich
řekl bys dáma, jenže nechce se
už pro tu šminku která na rtech uvěznila smích
přichází na jehlách a v sukni tvaru zvonu
dost tupý sestřih ve vlasech
topí ty okolo, i já už skoro tonu
namísto bublin z hrdla jenom vzdech
důkladná zvláštně bez přesnosti
po okraj plná husté prázdnoty
oživí strachem, zabijí bez bolesti
to pro tebe ty, zlobo, ty!
cítíš ji přicházet, jak z dálky nese se
je zase blíž, ty slabý jako vích
řekl bys dáma, jenže nechce se
a v hlavě někdo skřípe na houslích
....
Lip
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)











