V tom je možná ta potíž s dovolenými. Když přijedete na místo určení, záhy zjistíte, že před vámi už tam dorazili jiní a – dříve či později – vám začne vadit, že tam dělají přesně to, co jste si plánovali pro sebe.
...
Jehnědno je malá víska kousek od Záhoří a Záhoří je velká ves kousek od Písku. V Záhoří stávala hospoda, kde točili nejlepší černou limonádu p.r.k. (Před Relaunchem Kofoly). Jeli jsme okolo na kole a udělalo se mi smutno. Stav té hospody napovídal jasněji než cokoliv jiného, že už to bude 20 let, co jsme si tam tu černou limonádu dávali poprvé. Galileo negalileo, už se tam netočí.
...
V Jehnědnu jsme s dětmi, želvou, koly a notebooky. Je důležité brát s sebou na dovolenou děti. Udělají vám z dovolené prázdniny, což je trochu jiný zážitek.
Opravdové prázdniny z dovolené uděláte třeba tím, že zatančíte Sundance. A. to zvládla bez přípravy na Kabáty i na Divokého Billa. Poušteli je v pivovarské hospodě uprostřed areálu Protivínského pivovaru. Dobré klobásy, mimochodem.
...
Vzít s sebou želvu je spíš akt odpovědnosti. Jste odpovědní za svoji květinu, řekl by Malý Princ. Jste odpovědní i za želvy dodávám. Vím o čem mluvím. Za poslední dva měsíce nám uhynuly hned dvě a bojím se, kdy nás přijde zatknout Přírodní Policie.
Každá želva má svojí poznávací značku a své dokumenty, které musíte dvakrát podepsat a kopii odevzdat na úřad ochrany přírody. Když nám ty dvě uhynuly, bylo nám tak smutno, že jsme už neměli sílu donést parte na Úřad Ochrany Přírody.
O to silněji si odpovědnost za poslední (a nejstarší) želvu uvědomíte každé ráno, když ji ve staročeské chalupě hledáte tu mezi postelemi, tu za skříňkou a nebo pod kobercem. Působí v tom idylickém prostředí stejně nepatřičně jako peršany, které sem zřejmě vytlačila odstředivá síla nově nakupovaného Ikea nábytku kolonizujícího domácnost majitelů rekreačního objektu.
...
Nevzít si s sebou do Jehnědna kola by byla opravdová hloupost. Kolo – i když je třeba celý den v držáku na střeše auta – je jasným signálem pro ostatní, že umíte žít. Mít s sebou kolo znamená být moderní a respektovat tradice zároveň. Kolo je téma, kterému můžete věnovat hodiny a hodiny nadšených diskusí o tom, kterou trasou se zítra pojede do Protivína a jaké je tam převýšení.
Mít s sebou kolo je i příležitost zavzpomínat si na to, jak jste v dětství nenáviděli stavebnici Merkur. Vždycky v ní chyběl ten nejdůležitější klíč. Vzpomínka, jako byste ji našli, kdykoliv chcete narychlo připevnit za kolo vlečné zařízení.
...
Je naprostá pitomost vzít s sebou notebook. Je to jako vzít s sebou na rodinnou dovolenou vaší bejvalku. Snažíte se k němu přistupovat vlídně a se vší pozorností, na kterou byl zvyklý, ale kdykoliv to ve vší počestnosti uděláte, manželka si udělá poznámku do seznamu „Tisíc důvodů, proč ho zabít“. V Je-Hnědně navíc osciluje signál bezdrátového připojení do Internetu. Postupně vyzkoušíte všechna místa. Naučíte se chytat signál na třpytku, na žížalu i na těstíčko. Zakrátko se sami stanete velmi výkonnou anténou a pouhým natočením ušních boltců umíte agregovat poletující zbytky signálu z okolí jednoho hektaru. ... Jediným důvodem, proč s sebou notebook vzít je ta rychlost, s jakou můžete z telefonu nebo z fotoaparátu stahovat fotografie. Dávám jich sem jen pár. Ty, ke kterým bylo snadné najít odpovídající příběhy.
...
Někdy se říká, že populární kultura zabíjí tradice. Je to možné. V téhle vesnici ale tradice sebevědomě vraždí populární kulturu. Hip Hip! Všimněte si toho krásně amerického paprsku (beam!) slunce. Kdyby v tu chvíli šla okolo nějaká Volšová Brenda, určitě bych jí sem taky dal.
....
Francie americkou pop-kulturou pohrdá. Je to totiž Hrdá Francie. A tak namísto trapného markobiotictví pěstuje raději dietní masožroutství. Čert ví, jestli v tom přívěsu byly krávy, které na Jihu Čech podstoupily liposukci a nebo zda to byly jen libové kousky uzeného, ze kterého nám pak v hospodě udělali zaručeně pravou Kaplickou Cmundu. Le Cmundé de la Kaplice.
Amerika neamerika. Svět žije Olympiádou v Číně. Dělali jsme, co to šlo, abychom ten summit důstojně ignorovali. Ale i ti nejsilnější mají své slabé chvilky. Skoky do vody. Totiž velké skoky do malé vody. Fotografie k vidění možná i na podzim ve sportovní sekci World Press Foto.
...
Čína je strašně daleko a Amerika za oceánem. Obě tak veliké, až se vám z toho někdy udělá nevolno. Právě proto je v kapsičce pod servírovacím stolkem v každém slušném letadle blicí pytlík. M. si je dává i do auta.
Je zvláštní, že na tohle ještě nepřišly aerolinie. Skvělý způsob jak posílit branding a intimitu se spotřebitelem. Vystoupíte z letadla a letuška vám dá balíček. Economy? Dostanete jen sadu blicích pytlíků do auta. Business? Souprava vlhčených ubrousků a čtyři malé lahvičky s Innocent drinks. Vše patřičně ologováno, pochopitelně. (Zástupci leteckých společností mohou myšlenku levně odkoupit! S nabídkami kontaktujte přímo OKO TŘI).
....
Zpátky na úrodnou zem. Končí žně. Pozná se to podle toho, že na vás v každé malé vesničce, kterou projíždíte vylítne konvoj troubících náklaďáků. V panické hrůze se rozhlédnete a uděláte totéž jako domorodci – začnete si to točit na mobil. Auta zmizí za horizontem, strnulost opadne, následky šoku rychle odpaří funkční materiál vašich cyklistických kalhot.
„A co to bylo, pani?“ zeptáte se té paní, co také točila, ačkoli není z Japonska. „To skončily žně, mladej pane. Máme to pod střechou...“
Tak. Už to víte. Tradice žije. Turbo diesel.
...
A když jsme u tradic. Jsme na Jihu. V kraji sladkých pivovarů. Zvíkovské podhradí je jednou ze vsí, která se pyšní svým malým pivovárkem. Je schovaný uvnitř rekreačního komplexu na okraji města. Můžete si tam dokonce objednat prohlídku s panem sládkem. Ale musíte dopředu. Aby tam pan sládek byl. Když tam není, můžete se tam aspoň převlíct za indiány (Fort Hary) a zapostřílet si z luku.
Ten pivovárek je docela zajímavý tím, jak hezky se snaží posunout domácí pivní kuluturu o trochu výš. A v tom, jak se jim to někdy daří (horní vitrína) a někdy ještě ne tak docela (dolní vitrína). Pro znalce a zájemce: jubilejní láhev Zlaté Labutě v ozdobné kazetě je za ticku, kalhotky (S/M) tuším za 250 a u značkových ponožek (fotografie se nepodařila) si cenu nepamatuju. Každopádně, až u v Jižních Čechách u rybníka narazíte na dobře rostlou dámu v těchhle značkových kalhotkách, můžete si být téměř jistí, že je to manželka šéfredaktora Pivního Kurýra.
....
A když už jsme u piva – letos letí nealko. Děti si v restauracích neobjednávaly nic jiného a já celou dobu trnul, kdy nás dámy ze sociálky napadnou svými ostře nabitými deštníky.
...
Nad Zvíkovským podhradím stojí Zvíkovské hradí. Moc hezký hrad. Není v něm ani jedno brnění, zato vás tam nechají bloudit samotné, bez těch drmolících studentek a studentů. Trochu se tam, pravda, vzhlédli v dékoru egyptologických sekcí světových muzeí (o tom až jindy), ale jedna věc vás tam určitě překvapí. Makeup. Hru najdi sedum rozdílů s vámi hrát nebudu. Je to takhle: Kryštof je nalevo. Makeup nemá. Magdalena je napravo. Je to ta s výraznými modrými stíny. Jinak jsou ale úplně stejní.
A ještě něco. Ani taková majestátní památka, jako je tenhle hrad už dnes nemůže fungovat správně, aniž by provoz jistily výkonné servery. Tyhle najdete v místnosti před tančírnou.
....
A jsme v Písku. Mám to tam rád. Ani tady není o překvapení nouze. Tak třeba pochopíte, proč už není na dvacetikoruně Žižka. Přišli mu nato. Byl taky ve straně.
Město se s tím jakž takž naučilo žít. I když strach cítíte na každém kroku. Přenáší se i na němé tváře. Třeba na tyhle karasy, kteří se ve stínu mostních oblouků schovávali před agenty Úřadu pro odhalování zločinů komunismu.
Komunista nebo Lidovec, jednoho dne tam musíme všichni. Tohle jako by říkala kostra nad železářstvím u náměstí. Asi si tam pozůstalí chodí pro ty pověstné hřebíčky do rakví.
...
Opustíte Písek a myslíte si, že záležitost s politikou je definitivně za vámi. V Krči pod Protivínem vás ale zaskočí balík cihel. Pomáhal nám, když jsme budovali socialismus. Pomáhá nám, i když teď stavíme na sebe. Julek nezemřel. Zděte! Měl nás rád.
...
Ve Zvíkovském podhradí si můžete na Indiány jen hrát. V Protivíně se Indiány prostě stáváte, aniž byste si to třeba vůbec uvědomili. Přijedete na náměstí a hledáte třeba bankomat. Zeptat se někoho? Blázníte! Huš, rychle se poradit k infototemu (narozdíl od digitalizovaného Zvíkova, věří v Protivíně stále ještě spíše analogovému zpracování informací - viz levá bílá cedule uprostřed mezi červenými).
....
V Chřeštěnicích. Mají tam hezkou hospodu (a bezvadného králíka na smetaně za 80 – za cenu značkových kalhotek ze Zvíkovského podhradí můžete mít klidně dvě porce!). A na horním konci venice najdete malé stavení, ve kterém stařičký Jára Cimrman malému Míšovi Šumacherů postavil jeho první káru.
...
Bylo Hnědno. Teď už bude šedo až do vánoc.
...
LIP
Žádné komentáře:
Okomentovat