... a jak dnes po dlouhé době píšu, děláte vy po dlouhé době traffic, povím vám ještě jednu. Kdybych už nezaneřádil okýnko na titulek prvními slovy tohohle odstavce, jmenovala by se "Dobré deň! Me tade ho nás svitime!"
...
Po tatovi Arab a po ummě Moravák, čekal bych, že mě to nechá chladným.Ale nenechalo a navíc se to se mnou táhlo celé léto. Představte si tu hrůzu:
...
Jedete s rodinou na čtrnáctidenní dovolenou do Chorvatska a jedete autem, kterému nejen nevěříte, ale ani je neumíte úplně ovládat (jo, jo, to je ta příhoda z konce června...).
Úspěšně zabalíte do vozu objemy, které fyzikálně do tak malého vozu zabalit nejdou. Úspěšně vyjedete z Prahy, aniž by vám při výjezdu z pojezdu odletěla ze zahrádky střešní rakev. Jízdou po retardérech v Mikulově úspěšně uspíte děti a v hotelu Marcinčák jim vybojujete prestižní místo na toaletě (o tomhle si ještě někdy něco řeknem!). Takže máte pocit, že jste máster pístr (jak říká můj syn K.) a nemůže se vám nic stát. Zastavíte u pumpy, natankujete, nastoupíte do vozu a pak se to stane... než dosednete na sedačku za volantem, podaří se vám se v mikrosekundě pohádat se se ženou, polít děti juicem, neopatrně povolit šroub úchytu střešní rakve a ještě propálit koberečky vajglem. Už nejste máster pístr. Cítíte se pod psa.
...
Nastartujete, zařadíte rychlost a vyrazíte k 300 m vzdálené hranici.
...
STÁT! Před očima rudo, protože plácačka. Postařší pán v dresu Pomáhat a Chránit. A opodál mladší, ten co umí s počítačem a přístroji. Tentokrát nevyužit, protože auto, kterým jedeme, za 300 m nezrychlí z nuly ani na 50 km/h.
...
Emocionálně jste se od předchozích událostí ještě nevzdálili ani píď a racionálně už byste chtěli být za Vídní. Místo toho: "Dobré deň! Me tade ho nás svitime!"
...
V setinách sekundy ve vašem podvědomí postupně i zároveň: "Vražda, Krev, Nůž, Úder, Nakopat, Hajzle, To snad ne!, Take moravák, Bože, co zas..."
A pak doutnák dohoří až k rozbušce a všechno to podvědomí vyletí ven, mezi mě a toho pána s opileckým nosem a nesměle karatelským tónem. "Jak "Ho vás"? Kde jsme? Už jsem přejel hranice? A co ještě tady "ho vás" děláte jinak?... Atd. Atd."
Jednou mi kdosi u Lužnice četl z nějaké knihy chasidských moudrostí, že podle Židovských mudrců je "krev vztekem vyhnaná do tváře" stejným hříchem jako vražda, která následuje. Ten den jsem opravdu zhřešil.
...
Pokání bylo za pět set, ale řeknu vám, že to stálo za to. Ta možnost za pět set (a asi nějaké ty body) ječet na pitomýho krajana, co mě místo toho, aby upozornil, že jsem při odjezdu z pumpy nezapnul světla, tak nějak mimochodem dává najevo, že tady už "néso na svym, cajzlovskym, ale ho nich, na Morávce, kde držime pořádek", mi pomohla kanalizovat snad všechny úzkosti a mindráky, co jsem od Nového roku nasbíral.
...
Tak mě napadá, že možná tohle je důvod, proč to s tou Velkou Moravou nakonec nedopadlo. Asi se nemohli dohodnout, na které návsi má ta jejich Velká Morava pupek (případně "popek"), a Moravákům od jinud (nemluvě o Cajzlech) to dávali pěkně sežrat. Počkej hajzle policajtská, až pojedeš přes naše badádský homna! To tě teprv hokážo, jak ho nás na Morávce svítime:))
...
LIP
Žádné komentáře:
Okomentovat