neděle 17. ledna 2010

středa 13. ledna 2010

Bohemia energy po páté, naposled.

Tak, a je po válce. BE se nakonec omluvili a já mám radost. Přemýšlím, kolik času a úsilí by ušetřili, kdyby to udělali hned napoprvé, a říkám si, jak asi - při tom plýtvání lidskými zdroji - dokážou udržet cenu energie nízkou. Musejí v tom být opravdu dobří....

Lip (P.S. Bratrům ve zbrani, kteří k příspěvkům nebo k YouTube videu přidali své negativní zkušenosti: přeposlal jsem jim vaše komentáře, třeba to pomůže!)

Vážený zákazníku,

velice se Vám omlouváme za chování obchodního zástupce, který svým chováním poškodil jméno naší společnosti.
Jak jsme Vás již informovali, nejedná se o naše zaměstnance, ale naše společnost bere plnou zodpovědnost za toto neadekvátní chování.
Děkujeme za pochopení.
V případě, že budete chtít k Vaší zprávě něco dodat, můžete tak učinit odpovědí na tuto zprávu. Pro urychlení vyřízení Vašeho požadavku je však nezbytné přesně zachovat text v hranatých závorkách v předmětu tohoto emailu.
S přáním hezkého dne
Lenka Trefná

A ještě dodatek

Za několik minut po předchozím mailu dorazil i ten níže. Lence Trefné a potažmo Bohemia Energy tímto děkuji, že nakonec celou věc vzali vážně, a nadále ji považuju za uzavřenou. Omluva byla,  slíbilo se, že se to nebude opakovat.  Pevně věřím, že očista bude důkladná.

A pro všechny, které by to mohlo zajímat konstatuji, že v  BE mají pravděpodobně nastaven eskalační proces reklamační na 5 kroků. Čili vydržte to pětkrát a (zřejmě) budete vyslyšeni.

Vážený zákazníku,


děkujeme Vám za Váš email. Věřte, že celá záležitost je řešena a s problémovými obchodními zástupci jsou ukončovány smlouvy. Je nám velmi líto, že je tímto způsobem poškozována naše společnost a doufáme že se tyto praktiky již nebudou opakovat.

V případě, že budete chtít k Vaší zprávě něco dodat, můžete tak učinit odpovědí na tuto zprávu. Pro urychlení vyřízení Vašeho požadavku je však nezbytné přesně zachovat text v hranatých závorkách v předmětu tohoto emailu.
S přáním hezkého dne
Lenka Trefná
....

Vyšetřování skončilo. Zapomeňte.
....
Lip

neděle 10. ledna 2010

Al Jazeera je mrtvá. Ať žije Al Jezerka.

Letošní ročník Tatínků. Moc vydařené hory. Děkuji pěkně všem, a zejména pak organizátorovi a kočkám na baru. Tento příspěvěk budiž naturální náhradou na místě nezaplacených koncesionářských poplatků za O., který vysílal zase jako o život, což udržovalo dění v běhu. Začnu tedy těmi kočkami na baru, to je pro Tatínky totiž věčné téma:)





















Několik věcí jsme si tam testovali v reálných podmínkách - protože teorie nestačí. Tak třeba ta bačkorková scéna ze S tebou mě baví svět. Myslím, že je reálná.

Jakékoliv námitky, že scénář je příliš idylický a sladkobolný, od nynějška prostě neplatí. Š. potvrdí i před soudem, jakmile se mu zresetuje nožní klenba....(neplakal).



středa 6. ledna 2010

Truly Indie. Jejich děti a Paták, pokud vás fascinují tvůrci. Nebo Roprachtice Pictures a Pauze 31, pokud jdete spíš po značkách.

Je to spíš náhoda než cokoliv jiného. A jsem za ní rád. Jeden duchovně a jeden pokrevně spřízněný tým. Dva indie filmy. U toho prvního volume do prava - zvuk je spíš symbolický. U toho druhého ohlídat, aby se nedívaly děti. Tady jsou.


Illegal Box (točeno na digitální fotoaparát, střih jabkáčem)



Psyco film (natočeno ve stanu)


....

Po projekci prosím zkontrolujte, zda po vás na sedadle nezůstaly zbytky pop-cornu. Děkuji.

Lip

pondělí 4. ledna 2010

Ptáci 2 - the story continues (draft hororového scénáře)


Ještě trochu o zviřátkách. Vždycky mě hrozně fascinovaly ty hřebíky, co se dávají na sochy a budovy, aby je chránily před kadícími holuby. Ne proto, že vypadají tak výhružně.

Spíš proto, že ty plkance, před kterýma se tím chráníme, jsou jen jinou formou bordelu, který po sobě necháváme. Trestáme ty ptáky za naše vlastní plkance. Teda, za naše plkance, které si oni předělají po svém.
...

A to neříkám, že bych byl sentimentální nebo přehnaně zelený. Holubů z náměstí se bojím stejně, jako většiny ostatních tvorů, pro která náměstí představují základní životní prostor. Bojím se čmelíků a takovejch věcí.

Jen se vždycky cítím provinile. Ostatně, někdo to sem psal už na podzim v reakci na obrázek sochy sv. Šebestiána .





Zase jsem dneska koukal oknem na několik metrů těchhle antilaxativních konstrukcí na římse staré tovární budovy a napadlo mě, o čem by mohla být dvojka Hitchcockových ptáků, kdyby byl starý pán ještě naživu.
....

Letecký záběr na hektary panenských niv. Zelené keře. Zelené mokřady. Modré plochy nacucaných močálů a jezírek. Sem tam lužní les nebo dva. Uprostřed vyježděná - a v tom vlhkém ráji překvapivě suchá - cesta. Krása nesmírná i bez Kostěje.

A nad tím vším šílené víření. Přelety desítek, možná stovek ptáků různých druhů. Různých barev. Různých velikostí. V hejnech. V párech. I jednotlivě.

TA NEJPANENŠTĚJŠÍ PTAČÍ REZERVACE, JAKOU SI JEŠTĚ UMÍTE PŘEDSTAVIT. Discovery Channel z vody, listí a peří. Země zaslíbená, červy, larvami a tučnými semeny oplývající.
....

Po prašné silnici se řítí Rangerover. Trochu obouchaný řádkou nedávných dobrodružství, ale pořád ještě jura. Náhon na všechny čtyři a silná trubková konstrukce po obvodu, jako ochrana před nástrahami divošského terénu. Přesně takový, jaký onehdá vykoukl na L. z mlhy budoucnosti.

Vidíme ho z ptačí perspektivy, jak ukrajuje kilometry okrové cesty a za oběma nápravami zvedá kužely prachu, jako by to byl tryskáč. Aspoň dvouminutový záběr na vůz v jízdě ze zhora - aby bylo každému jasné, že jestli má tahle země někde hranice, je to daleko daleko za rámem vaší LCD obrazovky.
....

Záběr dovnitř. Rodinka. ON za volantem evidentně stavební inženýr s dobrým platem. Nyní stylově zabalený do kostýmu dobrodruha: při řízení si nemůžete nevšimnout robustních multifunkčních hodinek s kompasem na levém zápěstím a na obou rukávech nenápadně pokřikujících nášivek s logy značky Bushman. ONA  - něco mezi pracovnicí magistrátu a vedoucí centra prevence pandemických chorob. A obtloustlá pihatá dvojčata s grázlovským výrazem utrhávačů muších křídel na zadních sedačkách. Takový ten americký filmový stereotyp úspěšné, ale nesympatické rodiny.
....

Na první pohled to vypadá jako ďábelské soustředění. Na druhý pochopíme, že to napětí v tvářích je přeci jen o trochu jiné. Usilovnější. Úpornější. Upocenější. A ustrašenější. Natěšená zelenomodrá masařka, která poletuje mezi předními a zadními sedadly napovídá, že zvláštní atmosféra v kabině vozu není jen o emocích. Něco se musí stát - a z výrazů je jasné, že se to stane brzy. To co snědli možná bylo bio. Ale nebylo to čerstvé.
....

Motiv hudebního doprovodu se už napotřetí mění. Rytmickou hudbu podbarvující letecké záběry krajinu brázdícího vozu vystřídala napjatá a tichá linka vysokých tónů piána při close upech zobrazujících masařku a napětí ve tvářích. I ta vzala za své. Teď slyšíme desítky žesťů v triumfálně úlevné pasáži. Kamera ukazuje krajinu z pohledu řidiče. Za remízkem kapoků a rambutanů (hudba výrazně přidá na bassech) vidíme primitivní dřevěnou stavbu, z níž místy opadávají prkna a térový papír. Viva La Trina! Čtyřmístná.
....

Střih zrychluje, přibývá úhlů pohledu, z nichž nám kamera servíruje záběry. Brzdící kola. Střih. Zvířený písek před čelním sklem. Střih. Ruka na klice. Střih. Mužská noha došlapuje na zem. Střih. Ženská noha došlapuje na zem. Střih. Dětská noha. Střih. Jiná dětská noha. Střih. Obě došlapují na zem skoro současně. Střih. Běh šlápot po prašné cestě. Střih.
....

Ruka na primitivní klice a pak, švunk prken, z nichž jsou sbité dveře. Intenzivní zvuk vrzajících pantů. Podkresová Óda na radost najednou rychle přechází v hýkavý zvuk, při nemž se vám vybaví omšelá koupelna, sprchový závěs a stín ostré čepele. A potom ...
....

...záběr na tři kruhové výřezy ve vodorovné desce sbité s řady prken. Po obvodu výřezů vzhůru zejí známé hřebíky. Napětí v obličejích povoluje, aby je vystřídaly výrazy zoufalého odevzdání...
...

Závěr s leteckým záběrem na budku a zlomyslný chechot čápů marabu, jejichž křídla občas vykouknou z rohů obrazovky. Fin.
...

Ptáci 2. Mohlo by to být takhle?
....

Lip

Kryse mezi pražci. Čas vyrazit na stopa.

Domino - pořad pro děti a náctileté na ČRo2. Reportáž o New Yorku.

O svých dojmech hovoří mladá žena - cestovatelka - která právě navštívila Velké Jablko (volně):

"Kamarádka mne varovala, že newyorkské metro není právě  v nejlepší kondici. Ale ujišťovala mne, že krysy, které pobíhají po nástupištích, na cestující neskáčou. Bohužel musím konstatovat, že jsem za celou dobu neviděla ani jedinou. Kamarádka má hypotézu, že s ekonomickou krizí lidé odhazují do kolejiště méně odpadků a krysy vymírají."

Pámbu s náma a zlý pryč. Když už to balej krysy, je asi dobrý zbystřit. Jakmile začnou mizet delfíni, beru ručník a zdvihám palec. Fakt kryse, asi.

Lip

neděle 3. ledna 2010

Roprachtická vánoční 2009/2010

Tak jsme se zase stali součástí toho prastarého příběhu. Letos už na počítači - nejsme žádný tmáři. Nainstalovali jsme Advent a Narození Páně 7.0 od Herodes Komputers. A moc jsme se na to  těšili.






Oblíkli jsme se do zimního a začali čekat na sníh...  Pořád ale nepadal. Asi jsme nenainstalovali ty správný drajvry.



Spojili jsme se s uživatelskou podporou způsobem doporučeným v manuálu a opravdu jsme na chvíli v olovu uviděli anděla. Než ale stačil něco říct, vylili jsme ho omylem i s vaničkou.




Klepali jsme pak na nebeskou bránu, abychom mohli nehodu nahlásit a doptat se i na ten sníh. Jenže na provozovně už měli zavříno a nad dveřmi visela cedule "Přejímka boží".



Tak jsme se pokusili najít pravdu ve víně. Bylo bílé a plavaly v něm puntíky.  Chvilku jsme si doufali, že to budou ty vločky. Jenom chvilku. Za okny pořád nic. (Těď zpětně si myslím, že to byly bílé krvinky. Letos už možná vůbec nebudeme nemocní.)



Ještě když jsme vyráželi na hory, byl sníh k vidění akorát v televizi. A se sněhem jen v televizi nás svět už tolik nebaví...



Na horách přeci jen vůle na chvilku zvítězila nad tupou hmotou. Nicméně pořád to byl jen ten druh malého vítězství, které je sice lepší než prohra, ale na druhou stranu zas tolik nepotěší.


Potřeba vědět, jak dostat zpět (retrieve) tu bílou zimu tak, jak si jí pamatujem z dřívávějc, byla hodinu od hodiny silnější. Někdo nám poradil, abychom se obrátili na Moudrého Sněhobílého Retrievera.



"Zima bude letos stát za hovno všude", pravil moudrý bílý pes. A po chvíli dodal, že "i způsob léta, co se chystá, bude se vám zdát poněkud nevhodný".