pondělí 19. prosince 2011

Duch mrtvého protokolu

Aktualne.cz 19.12. 2011: Ve vydání se zobrazuje interní titulek,
který fotografii přiřadili pravděpodobně ve fotoarchivu ČTK.


čtvrtek 15. prosince 2011

MEN IN BLACK

Uběhlo deset let a zase možná přijede teta z Bagdadu. Teda, když dostane vízum.
Začínám vyřizovat oficiální pozvání. Musí být na oficiálním formuláři, o němž se na internetu píše, že ho nemůžete z internetu stáhnout. Mají ho na pracovištích cizinecké policie.

Ta se na svých stránkách nazývá "Alien police dept.":D :D :D. Což leccos vysvětluje....

















...
Lip, Světlo Zarthy

čtvrtek 1. prosince 2011

Trojice a binární kód

Nejdřív přišel na řadu Syn. Uřižovala si ho sama církev.
Potom Freud psychoanalýzou ukřižoval Otce.
Teď už se vlastně jen čeká na to, jestli to Duch zabalí sám.
Pokud ne, myslím, že ho ukřižujou na Facebooku.
V království binárního kódu nemají žádné trojice co dělat!
...
Lip

úterý 29. listopadu 2011

Social call

Paní učitelko, šéfe, pane prezidente,
než začne dnešní hodina/další pracovní den/nové volební období, chtěl bych se omluvit, že jsem se na ně nemohl dostatečně připravit. 

Volala mi totiž přede chvílí moje strašně stará sestra. Je jí už skoro padesát a kdykoliv s ní mluvím, mám pocit, že u nás před domem dupou trilobiti. To by ale nebylo to nejhorší. 

Nejhorší je, že tahleta moje starší sestra, která je navíc menší než já, kdykoliv s ní mluvím, vždycky mi připomene ta nejšílenější prokletí, která naši rodinu provázejí už snad od počátku věků. 

Abyste rozuměla, já jsem totiž z učitelské rodiny: 

Moje máma byla učitelka. Můj táta vystudoval učitelství. Moje sestra je učitelka. Moje žena je učitelka.
A můj švagr, který jediný, jako pasák krav, vypadal v osmdesátých letech trochu nadějně, teď učí pastevectví za peníze ze strukturálních fondů Evropské unie.  

No, co VÁM mám povídat. Určitě víte, o čem mluvím.... 

Jen pro ten zcela nepravděpodobný případ, že byste v sobě měla tolik cynismu, abyste se to pokusila popřít, uvádím níže to nejpodstatnější. Vždycky si na to vzpomenu, když mi volá ta moje sestra: 

středa 16. listopadu 2011

Un-fair play


"Život je nefér!", zavztekala se malá blondýnka, když ji dlaždičky v koupelně začaly zábst do nohou.
"Tak tohle byl život!?", vydechl starý muž a sledoval, jak mu všechny ty nefér věci naposled běží před očima.
...
Lip 

neděle 6. listopadu 2011

Neděle 6.11. v 19.32: 29K. Díky všem!


Podivuhodné odpoledne Petera Fondy




















Libeň v říjnu.
...

Lip

DIY: Stvoření světa v pěti krocích


1.


2.


4.
5.

Back to roots

Simply Ikea




















Lip

Krátký příběh o pečení

Jardu jsem tu vždycky chtěl mít. Jarda je mytologická postava. Slýchám ten příběh každý rok, a každý rok je mi předloženo několik nezpochybnitelných důkazů, že někde někdy opravdu žil. Přesto jsem ho ještě nikdy neviděl naživo.

Tohle je příběh o Jardovi a pečení:

Každý rok, zhruba měsíc před vánoci, začíná Jardova žena péct. Chce mít vánoce jak se patří a rodinu neošidit.

Každý rok to její rodina celý ten měsíc těžce nese. Jak z kalendáře mizí poslední lístky, začíná být Jardova žena nervóznější a nervóznější z toho, že to buď nestihne, nebo z toho, že připálila či nedopekla.

Jardu vždycky mrzelo, že s tím nic neumí udělat. Až jednou....

... když jeho žena právě dokončila přípravu devíti těst na všechny ty perníčky, rohlíčky, pracky, rakvičky, pusinky a jánevímcoještě, odlhodlal se k činu.

Ve dvou hodinách, během nichž manželka odběhla vyřídit ještě nějaké nákupy než se pustí do další práce, vzal všechna ta těsta, důkladně je promísil....

.. a udělal z nich ohromného, čtyřkilového sněhuláka.

Když se žena vrátila z nákupů, sněhulák už v z té trouby nádherně voněl.

Musely to být krásné vánoce!
....
Lip (courtesy of Pazuzu)


Krátký film o pumpě

"Děkuju, tohle fakt zvládnu sám!",
odmítne pán pomoc obsluhy čerpací stanice...

.... a začne do nádrže naftového stroje
stáčet 50 litrů naturalu.

Záběr na rozesmátého pumpaře,
a závěrečné titulky...

Dneska FIN
....

Courtesy of Vlad

čtvrtek 20. října 2011

Virtuální existence, e-learningový kurz - lekce 3

courtesy of V1


Otázka: "A ještě jsme se chtěli zeptat, kdo všechno se bude prezentace účastnit a jaká jsou jejich očekávání. Rádi bychom přizpůsobili její obsah konkrétním účastníkům."

Odpověď: "Nebojte se, projektor i počítač jsou zarezervovány. Všechno dobře dopadne!"
...
Konec třetí lekce

Zpět na druhou lekci

Zpět na první lekci
...

Lip

Krátký text o kartáči

Když jsme se dnes před odchodem do školy s dcerou upravovali u zrcadla , zase se nám  stala taková ta věc. Myslím, že se víc stává tátům než mámám.
...
A. si velkým černým kartáčem rozčesávala blond mikádo, a když se jí účes začal zdát pro dnešní den dostatečně reprezentativní, mlčky, aniž by se ke mě otočila, kartáč mi podala takovým tím němě samozřejmým gestem, které říká něco jako "tak na!".
...

Modří už vědí, tak mohou přestat číst.

středa 19. října 2011

Virtuální existence, e-learningový kurz - lekce 2

Otázka: "Chtěli jsme se zeptat, zda vše probíhalo podle vašich očekávání a zda jste byli spokojeni?"

Odpověď: "Nezaznamenali jsme žádné stížnosti."


Konec druhé lekce.

Zpět na první lekci.

neděle 16. října 2011

Multi-kulty


Lesy v okolí Lužnice. A pak, že ty multi-kulty u nás nemůžou fungovat?!





































Lip

Biotopická geografie nebo hyperlokální dějepis?

S M. jsme onehdá seděli v nějaké bageterii v Dejvicích a povídali si o jeho čerstvě absolvovaném kurzu posilování paměťových schopností. M. říkal, že to nejdůležitější na konceptu téhle paměťové kulturistiky je
a) vytvářet si mentální spojení mezi emotivně silnými vzpomínkami ve vaší paměti a objekty/fakty, které si chcete zapamatovat, 
b) využití již v paměti pevně etablovaných struktur k tomu, abyste si nově zapamatované správně stukturovali a proto dobře vybavili. Jako příklad mi uváděl, že když by si chtěl zapamatovat, co jsem měl ten den na sobě, představil by si svůj byt a každou z těch věcí "pověsil" na nějaké místo v paměťovém modelu svého bytu, k němuž má vztah on i ta věc, co si ji právě zapamatovává.

'Čepici bych dal na glóbus, protože jsme oba původem čmoudi z jihu, bundu, že je černá, bych pověsil přes televizi jako oponu, jeansy bych narval mezi oblíbená DVDčka s westerny...tvoje hodinky by šly do lednice k zelenině, protože vypadají jako cibule...A když bych si šel ty vzpomínky vyzvednout, jen bych si vybavil všechna místa, kam jsem ty věci naskládal, a ony by se mi už "samy" vynořovaly z šera... '

Pietní spotřeba

Umřel S. J. a všichni chtějí iPhone 4S víc než před tím. Ti, kteří ho už mají, do něj prý volají "Kde je Steve?". Alespoň to nedávno tvrdil server Aktualne.cz. Představa uživatelů Apple, chodících v lunetickém omámení žalem ulicemi a šeptajích do svých přístojů "Kde je Steve", přiznám se, vyvolala ve mě reakci vpravdě nepietní.

Ale je to tak. Zemřel muž, který z ceněného fetiše udělal něco dnes už téměr posvátného. Říkám si, a omlouvám se za ten cynismus, co to udělá s našimi peněženkami, až zemře žena, která z posvátného udělala celkem dost ceněný fetiš. Ona už paní Ciccone, ačkoli to tak nevypadá, taky není nejmladší.

Tyhle dvě představy - iPhone po Jobsovi a Who's that girl po Madonně - nastolují otázku, která se o slovo začala hlásit vlastně už v okamžiku, kdy po smrti moravské spisovatelky, o níž jsem do té doby (moje chyba) neslyšel, zmizely z pultů i knihoven všechny její příběhy. Otázku pietní spotřeby.

sobota 8. října 2011

Libeň je proletářská. Interspar je špatný pekař. A Továrna na Absolutno stojí ve Vršovicích.

Jako ve Werichově Splněném snu - poklad hned za rohem! Tři roky jsem si toho nevšim a to je ta cedule 10 metrů od mé židle... Je to asi kryptokomunistické číslo orientační, tak se snaží, aby nebylo moc vidět. Ale čas od času posílá do Moskvy určitě depši: "číslo 147 žije!"

Kryptokomunistické orientační číslo. A nebo je to třída Rudé Armani?

Valná hromada Simply5: Duch proletářské tolerance, neformální vzájemnosti a všepenetrující kreativita. Taková je Libeň všedního dne... 

Valná hromada

Ale blbí, blbí teda úplně v Libni nejsme. Milý Interspare: 
a) Něco buď čerstvé je, nebo není. Škála XYZ odstínů čerstvosti je bouda na nás, dělnickou třídu z Libně,
b) Argumentovat (jakkoliv nesmyslnou) nejvyšší čestvost tím, kde se pečivo vyrábí a jaké nástroje k tomu používají pekaři je píčovina. Čerstvost lze argumentovat pouze tím, z čeho je pečivo  vyráběné, a tím, kdy bylo vyrobeno před tím, než se objevilo na pultě.
c) Ze semiotického hlediska je třeba připomenout, že sdělení je v tom, co je řečeno, stejně jako v tom, co řečeno není 

Dekódováno: Čerstvé to neumíme. Dyť to dělaj ti naši pekaři - sami jste je
viděli na prodejně - rukama!A ani se mě neptejte z čeho. 

To ve Vršovicích, tam už je to jiné! Mnohem duchovnější. Jako třeba na Kolbenově ulici, v místě, kterému se z nepochopitelného důvodu zatím ještě neříká "Tři svatyně". Ale mělo by.

Tři Svatyně. 

A s žádnýma řečma o banalitě a náhodnosti na mě nechoďte: KATOLICKÝ kostel, POLSKÝ koňský salám nalevo od kostela, a POSVÁTNÝ ZPŮSOB, jakým mi mongolsky vyhlížející prodavač v minimarketu na pravo podávál přes pult zapalovač "oboruč". 

Je to jasné, Továrna na Absolutno stojí se Vršovicích!

když kostel, tak KATOLICKÝ

když salám, tak z POLSKA


...

LIP

úterý 27. září 2011

Exorcismus a.d. MMXI

Z popelníku stoupá kouř ze dvou cigaret. 

On: "Nevíš, co je to ta biorezonance?"
Ona: "Vymažou ti z hlavy všechny stopy po nikotinu. Elektrodama. Na cigáro si pak ani nevzpomeneš."
On: "Pane jo, to zní dobře."
Ona: "Půjdeš?"
On: "Nevim, trochu se bojím, aby Nikotin nebyl v hlavě uloženej hned za Maminkou. Aby mi omylem nevymazali obojí."
Ona zasněně, mezi obláčky kouře:  "Rozhodně běž!"

...
Lip

neděle 25. září 2011

sobota 24. září 2011

Spiderman by Casp-O-MIX

Casp-O-MIX (c), #1, 09 2011 

Perioda, prášky a pokora

Zkoumali jsme prášky na bolest a co si o nich lidi myslí. Prášky na bolest patří k těm momentům v životě, kdy si uvědomujete svoji konečnost. Zuby, záda, hlava a menstruace. Většinu lidí trápí jen něco z toho, tudíž je to zkušenost diseminovaná a musí se zkoumat centrálně. Tak jsme to udělali.
...

H. psala zprávu. Psalo se jí dobře o zubech. Psalo se jí dobře o zádech. Psalo se jí dobře o hlavě. Ale špatně se jí psalo o té periodě. Leckomu se o ní špatně mluví, ale psát o ní je zřejmě ještě trochu náročnější záležitost.
...

Když píšete zprávu, hodně pomáhají obrázky. Obrázky vůbec hodně pomáhají. Pro každého, kdo píše, jsou obrázky něco jako prášky na bolest pro ty, co je něco bolí. Mají rychlý účinek. H. chtěla obrázky, které to, co nedokáže vypsat, předají rychle a emocionálně silně. A tak se poradila s L.
...

Médea, Média a Já

Je pátek. Ženě se dnes v noci zdálo, že mě tlačí po nástupišti londýnského metra na invalidním vozíku.


Co bych, prosimtě, dělal v Londýně? reaguju, když mi o tom ráno vykládá, a je jasné, že musím ještě trochu spát, protože nad vozíkem se ani nepozastavím.

Mám dneska kopací den (kopu se do zadku) a tak setrvávám na hladině alfa, co to jde. Vstanu, až když se mi asociační eintopf polospícího mozku ustálí na nutkavé myšlence.  Co se stane s našimi profily na sociálních sítích až umřeme? 

středa 14. září 2011

O formálním vzdělání

Škola nás připravuje do života tím, že včas eliminuje všechno, s čím by nás ostatní později nenechali žít. Například moje dcera ve druhé třídě už částečně připouští, že 7 a 4 jsou 11, nicméně zatím se stále baví i myšlenkou, že tomu tak nemusí být vždycky. Nebo u všech. Teď v září to ještě působí jako pomíjivě krásná myšlenka.
...
Lip

Pozdrav do Seattlu

Tímto zdravím Michala V., občana města Seattlu, s nímž jsme se narodili ve stejný den a líbily se nám podobné dívky. Který podobně jako já, ale dřív, měl rád Libeň, a který teď, o poznání později, češe se taktéž podobně. A kterého jako mě, po čtyřicítce překvapují příležitostné kompulzivně skorolevicové pocity, na něž zatím není úplně připravený, což kompenzuje četbou. V tom se teda lišíme, ale já to doženu.
...

Chvíli nám bylo divný, jak to, že se nám ty pocity dějou teď, skoro v dospělosti, když Pavel Tigrid říkal, že to má být opačně - od komoušství k individualismu - dáno tím, jak člověk bere rozum a větší peníze, což ho pudí postarat se o sebe sám.

úterý 13. září 2011

Maříž a lidské zdroje

Kdo byl někdy v Maříži, ví, jak pěkný nápad tam uvedli v život. Přijedete na kole, na koni, můžete přijít i pěšky. A nebo, pokud Vám život nedává na vybranou, můžete přijet i autem. Prohlídnete si tamní keramickou dílnu, nakoupíte pár hrnků, a pak vás to posedne.

Inspirace.

Koupíte si ještě dalších pár hrnků různých tvarů, tentokrát ovšem bez glazury, a začnete malovat. Po půl hodince až hodině jste špinaví od barev a náramně spokojení. A před vámi stojí něco, co před vámi stálo naposledy před patnácti, dvaceti lety. Výtvarný výtvor. Před méně šikovnými Výtvorný výtvar. Ale pořád je to paráda.
....

Kdo byl někdy alespoň na chvíli v oddělení Lidských zdrojů, ví, jak zvláštní tam pracují lidé. Jsou obecně velmi pozitivně nastaveni, milují změnu a v budoucnu vidí jen to dobré. Možná i proto jsou téměř jediní, kdo si ve firmě z podpisu vaší výpovědi nedělá velkou hlavu. Vědí, že někde v budoucnu na vás čeká ta vaše.

Lepší Příležitost.
....

A tohle se může stát, když se kouzlo Maříže a kouzlo oddělení Lidských zdrojů potkají v prostoru a v čase. Prodávám, jak jsem koupil, protože přidat cokoli by bylo rouhání a nedat všechno by byla svatokrádež.

Vyprávěla mi to sama E.
....

1948. Ještě nebo už?

Měřím všem stejně. Sluneční hodiny z roku 1948 v obci Úsobrno.





































Ještě nebo už?
...
Lip

P.S. Teprve co to sem dávám, všiml jsem si toho sekáčku a nože v erbu. Čili asi spíš "už" než "ještě".

Dobrý marketing je pokračováním folkloru a Libeň je zázrak.

Světová krize je předem poražena, protože není schopna konkurovat našim přátelským cenám. Cestovní agentura Dudýnek. Caregive s duší Explorera. V ulici Na korábě. 


Lip

sobota 30. července 2011

Kdybychom neměli Německo, nebylo by o čem si povídat

Potřetí v jednom měsíci napříč Německem. Tentokrát pracovně a tak nějak bez jasného konceptu proč vlastně. Povídáme si. Taková ta důležitá témata:
- jak žít s ženami a bez nich
- jak žít s autem a bez něj
- jak žít s  penězi a bez nich

Suma sumárum, co téma, to formativní insight.
....

pondělí 2. května 2011

úterý 19. dubna 2011

Nulové saldo

Chtěl bych touto cestou poděkovat docentu Kožnarovi, že nás naučil rozlišovat mezi laskavostí a nárokem.

A zároveň mu asi nikdy neodpustím, že kromě nás o tom rozdílu neřekl vůbec nikomu jinému!
...

Lip

Run na banku a Problém někoho jiného



Stojím ve frontě na bankomat. Asi metr a půl na levo od dveří na obrázku. Vidím frontu, vidím svůj bankomat, vím, že jsem u "své" banky. Víc nevidím, ani neřeším.

PÁN

Pán jde do banky. Přichází z leva a musí se prodrat frontou u bankomatu. Rutinně zahne do dveří, nakročí přes práh a pak ho to zastaví takovou silou, až nadskočí - ta banka je úplně prázdná!!!

PÁN A MY

Pán bezděky jekne a donutí tak obličeje nás, stojících ve frontě na bankomat vlevo od dveří, zbystřit a vyhodnotit situaci.

MY A ONI


"Hele, von byl run na banku." hustě zadžoukuje kůl týn přede mnou. "A teda pořádnej..." odsouhlasí rovněž hustě rovněž kůl týn po jeho boku..

"Hele, problém někoho jiného!" říkáme si po tichu pro sebe my všichni, co jsme ve frontě a je nám přes třicet.

"Dneska už se nedá věřit nikomu," pomyslí si oba kůl týni obklopení lidmi nad třicet, před bankou, co je úplně vybraná.
....

A tady je ten obrázek...


.....

Lip

Slow technology


Žijeme obklopení technologií. V mládí nás fascinuje, ve stáří udržuje v provozu. Náš kyborg se může díky technologii hýbat, díky technologii slyší a když to s ním bylo  - pámbu s náma a zlý pryč - nejhorší, díky technologii i dýchal a jedl. 

Včera jsem ho vezl na pravidelný servisně ozdravný pobyt do rehabilitačního zařízení. Je ve Chvalech a je to jedno z asi dvou zdravotnických zařízení na světě, kde nemám pocit, že se při vstupu musím začít bránit:). Vybudovat něco tak příjemně lidského, fungujícího a příjemného musí být krásný pocit. Čili, v první řadě vám chci říct, jakmile budete mít po první mrtvičce nebo infarktu, každý rok na tři týdny tam a dají vás pěkně do kupy. Fakt. Až přijde můj čas, taky to tak udělám.

Jak říkám, je to tam na zdravotnické zařízení až nezvykle humánní - jak k pacientům, tak i k návštěvám. Včera mi ale uchystali překvapení. 

Z minula už vím, že při vstupu budu muset nazout návleky. Vytáhnu z koše "čisté", navléknu na obuv, a když se vracím, šoupnu do koše "špinavé". Tak to bývalo. A už není. 

Teď tam mají tenhle zázrak pomalé technologie - NÁVLEKOMAT. Rozumíte-li rozdílu mezi fast-foodem a slow-foodem, pochopíte snadno rozdíl mezi fast-technology a slow-technology. Slow technology tu není pro to, aby něco udělala rychlejším, méně pracným a banálnějším. Ale naopak, aby vám otevřela úplně nový rozměr uživatelsko-technologické zkušenosti. Jako tenhleten NÁVLEKOMAT.


Začne to tím, že si všimnete, že v místnosti je TECHNOLOGIE NA VÝDEJ A NAVLÉKÁNÍ NÁVLEKŮ. Už to je přelomové.

Pak si všimnete cedule, která upozorňuje na to, co dělat nemáte. Nemáte na něj spěchat. Není to žádná "helepocemdámerychlovku".

A máte si pozorně přečíst návod. Přečtete si návod. Zjistíte, že nemáte pětikorunu, a tak jdete zpět do vozu pro pětikorunu. Znovu si pro jistotu přečtete návod, abyste někde něco neudělali špatně. Pak vložíte pravou nohu, vhodíte pětikačku ..... a čekáte.

ŠLLUPPPPRRRPSSS! A máte ho na pravajdě. Návlek. Žjóooovaááá! chce se vám křičet, ale jen chvilku, protože začne blikat červená kontrolka "porucha". Jste poloonávlekovaný a polobotý, jako Chytrý Horák a bojíte se vstoupit do části pro pacienty, protože nesplňujete podmínku 100% pokrytí návleky.

OK, je třeba najít někoho, komu nahlásit poruchu, a někoho, kdo vám v mezičase dá povolení jít do části pro pacienty jen v padesátiprocentním navléknutí. Podaří se. Trochu se usmíváte nad tím, co všechno jste okolo dosud tak banální záležitosti jako je navléknutí návleků dnes dokázali zažít.

A také si poprvé uvědomíte, jak velkou hodnotu má čistá podlaha:
- 5kč za návleky
- těch 20 minut vašeho času, po které jste studovali návod, byli zpola navléknuti, sháněli uživatelskou podporu a povolení pro vstup bez levého návleku, atd.
- a dalších 20 minut času personálu, použitého na přivolání specialisty, vytažení přístroje ze zdi  a jeho restart.

Tohle všechno se přeci neděje jen tak pro nic za nic! Je to proto, že ta podlaha MÁ A MUSÍ být čistá a čistota je kladena vysoko v hierarchii hodnot organizace. A tak to má byt!

Navíc vás potěší, že i na slow tech platí to, co na každou Umělohmotnou Inteligenci. Když se cuká, vypnout a zapnout a zase se můžete cítit, jako nejvyspělejší článek evoluce...
...

Lip

NA PRAVIDELNÉ LINCE MODŘANY - LIBEŇ

ABBEY ROAD REVISITED



JONÁŠ A TATROVKA

....

LIP

sobota 16. dubna 2011

RAKOVNÍK

HOSTÉ 


STRÁŽCOVÉ BRÁNY


PARTA JE ZÁKON


BRLOH A SÍTĚ


RAKOVNICKÝ ZÁMEK


OUT


....
Lip

čtvrtek 7. dubna 2011

Smutná dopravní bilance

Smutná dopravní bilance: 2 přejetí ježci, až 4 vypuštěné duše. 
Bulovka, čtvrtek 7.4. 2011 v 9.05 am.




















...
Lip

středa 6. dubna 2011

62% mužů přiznává nevěru...

....ale všichni mají rádi dlažbu Best, píše se na tom autobuse.


"Něco nám tu pořád uniká, milý Watsone." 
"Uhmhm?! Ach tak! Vy jistě myslíte souvislost, viďte, Holmesi?"
           ...
           LIP
 

úterý 5. dubna 2011

O důležitosti značkového claimu v konkurenčním prostředí

Nápis "Fuck Speedcars" na zadním okně vozu AAA:


Nevíte, co maj Speedcars? Blow AAA nebo Fuck City?
...

Lip

Inteligentí plán vrací úder. Nedaleko Vraného.

Poslední dobou se snažím osvojit si nový postoj k doktrínám. Učím se na ně dívat očima svého desetiletého syna.

Tak třeba Vývoj druhů přirozeným výběrem. Má vůbec smysl zabývat čmarikama lodního doktora z roku raz dva, kterej by na péespéčku neuhrál  ani demo, natož první level? Nemá!

A poslední nálezy z okolí Vraného nad Vltavou to jasně potvrzují. Tohle je přeci jasný kreacionismus:




































Nemluvě o frňákovníku....
...

Lip