Pololetní klasifikace

Máme za sebou první dvě pololetí. A je na čase klasifikovat. Tedy práce pro Vás. Usnadním Vám to jen tímhle krátkým připomenutím klíčových OKAmžiků.
...

fáze první: Věk nevinnosti a jak se vytrácela

30. března se ve znamení Berana narodilo pozdní Rybě OKO3 (<3>). Na svět přišlo(<3>) spojením tří sil:
1. neutuchající nostalgie po seriálu Návštěvníci
2. poznání, že Panta Rhei platí i v případě, kdy si do minulosti vysekáte díry ditigální fotografií
3. přesvědčení, že kompostovaný odpad může fertilizovat prostředí

Záhy poté došlo k osudovému setkání (<3>) s Vozíčkem Vykuřmě. Ještě téhož dne a právě díky zmíněnému transcendentnímu navštívení zahájilo (<3>) svoje absolutní tažení proti slovu ABSOLUTNĚ.

V dubnu (<3>) jako jedno z prvních rozpoznalo a pojmenovalo civilizační potenciál rosolu a nadále prohlubovalo svůj zájem o aprílově neuchopitelná témata: evoluci a orákula, lidské smysly a reflexy. Na závěr (<3>) formulovalo své první samosplňující proroctví >>cokoliv řeknete, může být použito na váš epitaf<<
...

fáze druhá: Na cestě od starého k tomu, co ještě není

Květen (<3>) byl – jako každý květen - velmi plodný. Klíčovým tématem května byla bezesporu Globalizace. Posuďte sami: Lipova prognóza predikující implozi vesmíru, jak ho známe, v roce 3008; výzva silným, aby byli rovněž velcí; poprvé formulován Paradox umělé inteligence a poznání, že i na pravoúhlou architekturu se lze dívat z různých úhlů.

Páteří června bylo (tentokrát opět sebeslpňující) proroctví o tom, že udržování kontinuity provázejí porodní bolesti změny; odtud se pak červen rozprostřel do čtyř S: Serendipit, Skrytých Identit, Sebevědomí a Synchronicity.

V červenci jsem OKU amputoval Ucho a tak to ani jinak nemohlo dopadnout. Červenec byl o obrazech a cestách.

fáze třetí: Tři úhly pohledu, které nadzvedly obočí a pohnuly Okem...

V Srpnu (<3>) sice ještě vandrovalo, ale už ne proto, že za každým rohem čekalo něco, na co by se dalo u vytržení zírat. V srpnu se (<3>) – předvčerejší dítě a včerejší tulák – už chtělo stát mudrcem.

Nejprve upřelo svoji pozornost k dírám, které jsou kolébkou jsoucna, života a všeho nového. A pak zdůraznilo, že stejně tak jako udržování kontinuity bolí i překračování hranic. Z čehož na konci měsíce elegantně vyvodilo, že někde nad přetahováním „pro a proti“ poletuje to mnohem podstatnější „o čem“.

fáze čtvrtá: Znovu infantilní
...

Září – tomu měsíci se všemi těmi nepříjemnými pavučinami v povětří - vládla milosrdná SEN(t)I(menta)LITA. Září bylo zase dětské a jakoby výbojně nevinné. Řádilo mezi hračkami, neucitvě si pohrávalo se slovy a tak trochu se posmívalo zlým babičkám. Ale dozrálo až k pravidlu č. 1. A to pravidlo je velmi actionable: NEPROPADEJTE PANICE.

fáze čtvrtá: Vyzyvatelská
...

Říjen byl bojovný, ale nezralý. Zejména v tom svém pokusu o souboj s časem.

fáze pátá: Magický návrat
...

Počínaje Halloweenem nemohl být listopad ani jiný. Přinesl tajemné pravidlo č.2. >> Nevěřte nikomu, kdo vám nabídne Gentlemanskou dohodu<<. Psal básně, které po odrecitování snědl, aby je nenašla STB. A pomohl nám pochopit, že technologie jsou lopatou, kterou kopeme hrob Smysluplnému. Z čehož ostatně vychází i listopadové pravidlo č. 3, které praví, že >>Časem nelze šetřit.<<

A prosinec byl skoro včera a byl bilanční jako sebevražda. A tak ho přejdeme bez konkrétnějších odkazů.
...

Tak tohle byl, pro připomenutí, nula osmý podle (<3>). Teď je to na vás. Klasifikujte prosím do 20. ledna. Pak bude konference a pak pololetní prázdniny.

Za (<3>) Váš,
L.I.coměrný P.sa(n/v)ec.