Na Velikonočních ostrovech, pokud jste byli kasa chlap, vás po smrti vytesali do kamene. Jako Moai jste tam pak stáli ještě dlouho poté, co už tam nestáli ti, co vás tesali, a podávali jste svědectví o tom, jaké to na těch Velikonočních ostrovech asi bývávalo. Minimálně v časech, kdy už jste nežili, ale kdy vás tesali. Taková je teorie.
...
Mám tendenci té teorii dost věřit, i když není úplně stoprocentně ověřená, i když se týká části světa, kterou pravděpodobně nikdy neuvidím, i když existuje asi hezká řádka protiteorií.
....
Věřím jí, protože jsme její pravděpodobnost zcela náhodně ověřili antropologickým experimentem u nás v kanceláři. Bylo to takhle:
L. se mnou vysdílela nějaké soubory přes internetovou službu na sdílení souborů. Ale internetová služba na sdílení souborů si řekla, že když jsou teď ty volné dny, nemusí se přetrhnout, a pozvánku ke stažení těch souborů mi pošle, až si trochu odpočine.
Díky tomu jsem ovšem nenechal já odpočinout L. a volal jsem jí v neděli, kde že jsou ty soubory. L. chtěla předevšm klid a pokoj a trochu si odpočinout a tak mi rovnou dala přistup ke svému účtu té služby na sdílení souborů, kde měly být ty naše pozitivně nahrané.
...
No a teď nastojte: její heslo bylo 1806Gabčík1942. Protože jsme firma z Libně, chvíli jsme si o tom povídali a já se při té příležitosti dozvěděl, že L. uctívá památku velkých Čechoslováků tím, že jim staví pomníky v podobě nerozluštitelných přístupových hesel.
Taková malá e-Moai.
...
Lip
P.S. Konkrétní jména i syntax e-Moai hesel byla pozměněna:)