středa 30. července 2008

JC of Mars. Návrat hrdiny.

Byla to paráda. Na dně šuplíku ve stole mé o tolik starší sestry (J. je teď v Irsku, tak si troufám:)). Ležel tam sešit z edice ABC speciál. Kdo pamatuje, možná se mu vybaví to napětí v břišní krajině, které prožíval, když - možná poprvé, možná na dlouho naposled - četl trochu jiný komix než Čtyřlístek.

V šuplíku mé milé menší starší sestry ležel speciál ABC s komixem o Johnovi Carterovi, vojevůdci na Marsu.

Ten link v předchozí větě, na který jste možná klikli vás zavede na stránky s původními sešity ze zámoří. James Carter (JC of Mars!) ála ábécé byl hodně podobný. Ale o moc hezčí, propracovanější a tak nějak víc nepokojný. Ujel jsem na tom celou svou desetiletou bytostí.

John Carter - zlatokop, který TO našel - jede do města prodat valoun zvící kedlubnu ze zahrádky Přemka Podlahy. Po cestě zaparkuje vraníka u jeskyně, kde si chce - ušoulaný cestou - dát dvacet. Usne. Jenže, jenže, jenže... :)) Toho dne nebyl Mars tak nějak ve své kůži. A astrální tělo Johna Cartera, který ten večer v jeskyni spal spánkem spravedlivých, puzeno podivnou kosmickou silou opustí urostlou a spokojeně oddychující tělesnou schránku, aby přistálo - kupodivu opět warriorsky hmotné - na červené planetě.

Na planetě, kterou obývají zelení-čtyřrucí-s-velkými-kly a červení-krásní-s-velkými-prsy. Surprise, surprise! Než dorazíte na poslední stránku s velkým nápisem POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ, je už JC of Mars svrchovaným vůdcem obou ras, má krásného červeného syna s velkým potenciálem a jeho nejlepší kámoš je zelený, čtyřruk s největšími kly na planetě.

Jestli existovalo něco, co ve mě kdy dokázalo probudit archetypy hrdiny a poutníka, byl to právě tenhle JC. Zapadal prachem, stripy s Dagobertem, novými díly Čtyřlístku a Komixovými dějinami světa.

Dneska jsem vlezl na mail a našel jsem tam tenhle soubor od P. Nevím, jestli to, co se tam říká, je nebo není PRAVDA. Ještě mi nebylo 5000 let a v planetáriu jsem byl naposledy před dvaceti lety. Ale jak jsem to četl, ucítil jsem zase to napětí v břišní krajině a s adrenalinem se mi vyplavily i vzpomínky na Johna Cartera.

Jukněte na to. A pokud byste věděli o nějaké šikovné jeskyni, kde bude 27. srpna ještě volný pokoj, dejte vědět!


Lip

P.S. Jo, a odpusťte neznámému autorovi tu odchylku od pravidel shody podmětu s přísudkem. Myslím, že v kosmickém měřítku to lze považovat za maličkost.

Žádné komentáře:

Okomentovat