Říkal to Jim Brigders, já měl té noci sen.... nebo tak nějak to bylo v té písničce od táboráků. Text písně lká nad tím, že ačkoliv se možná budoucnost zjevila alespoň jedinému člověku předem, nebylo to lidstvu co platné a k osudovému masakru u Little Big Hornu nakonec stejně muselo dojít. Tak to s osudovými masakry bývá, chtělo by se vám možná říct, pokud jste všeználci z velkého města, jako já:))
....
V jedněch víkendových novinách byl rozhovor s Radimem Passerem. Interview s realitním magnátem uvedl list velkou citací. Podstatou sdělení bylo cosi jako "rozkrádání veřejných prostředků je v poslední době nepřehlédnutelným trendem velkého businessu(rozuměj businessu rozehrávaného na pomezí ekonomických a politických jelit)". Tedy v kostce: systém založený na zhodnocováni kapitálu přechází v systém založený individuální nebo skupinové maximalizaci užitku z jinak veřejných zdrojů.
Co plaší?!, napadlo mě nejdřív, protože do takového systému jsem se narodil už před nějakou dobou. A pak jsem se na chvíli zastavil v čase a prožíval krátký moment osvícení...
Chodil jsem na vysokou školu, jejíž absolvování předpokládalo perfektní ovládnutí několika málo manter. Ta kouzelná a prostor a čas protínající slůvka zněla třeba takhle: Max Weber, Karel Marx, Emile Durkheim, Postmodernismus a Náhodný výběr. Kupodivu žádné Óm.
Myslím, že kromě Medvěda, který četl, a Václava Bělohradského, který přednášel, nevěděli jsme nikdo pořádně, co ten Postmodernismus vlastně je. Pokud jde o Náhodný výběr, bylo to ještě horší - všichni jsme byli dětmi předchozí etapy, a tudíž vybaveni mentálně spíš pro "historickou zákonitost". Myšlenka "náhodnosti" nám přišla příliš náhodná, aby mohla cokoliv řídit nebo zaručovat. No, a pokud jde o zbytek - upřímně - podíváte-li se na ta jména pohledem z kolejního okna (navíc přes dno láhve), vidíte naprosto jasně, že nejde o nic jiného, než o jména na náhrobcích. Tudíž nic, čemu byste se chtěli opravdu věnovat pozornost.
....
Přelétl jsem znovu očima ten rozhovor s Radimem Passerem a najednou jsem si na všechno zase vzpomněl. Na "předchozí etapu", kdy se individuálně nebo skupinově maximalizoval užitek z veřejných zdrojů. A na Kárla Marxe.
Kárl říkal, že po systému založeném na zhodnocování kapitálu přichází zákonitě jiný systém. O tom jiném empiricky víme, že byl založený především na individuální nebo skupinové maximalizaci užitků z veřejných zdrojů. Což bylo zákonité, protože jiné zdroje v tom systému nebyly. A když to bylo zákonité, dlouho to vypadalo, jako nevyhnutelné.
...
Díval jsem se na noviny pohledem napůl do dálky a napůl do blba. A Passerova fotografie u článku se mi najednou zničeho nic rozezpívala: "Říkal to už Kárl, já měl té noci sen, jak se venture capital stává zlodějem...". Sie hatten recht, Kárl, chtělo se mi v tu chvíli říct.... ale neumím německy.
...
Čili je to jasné, je to tak a jasně se to potvrzuje! Každej ví, že po kapitalismu přišel komunismus. Gusta byl nakonec nad katedrou v každý školní třídě, takže není o čem mluvit. Kdo chodil do školy, učil se to důkladně a dneska už ví (Uznávám, že ti, co do školy nechodili, si mohli o realitě udělat úplně jiný obrázek, ale to byli vizionáři jako Jim Bridger, čili výjimky potvrzující pravidlo).
....
Zajímavý na tom je, že Kárl jakoby zapomněl na tu dialektiku. Nebo si myslel, že má dialektika někde konec stejně, jako třeba tkanička od boty. Což je ale dialektická chyba. Hrubka! ´
(Nemyslím ale, že by jedna hrubka Kárla nějak fatálně znehodnocovala . Pořád je Kárl velkej autor. Hele, vymyslel odcizení a nadhodnotu, takže žádný obličeje prosím. Tyhle dva koncepty jsou přeci na Nobelovu cenu! Uznejte sami, že se trefil: nadhodnota je přece to, co chybí na výplatní pásce v porovnání s tím, co jste si tam představovali, a odcizení je ten pocit, se kterým jdete den po takové výplatě do práce. Nebo ne?)
A je zajímavý, že takový hrubky dopustil. Když už dialektiku jednou zapnul, měl vědět, že je to napořád a ne jenom na chvíli. Dialektiku nevypneš!
Dialektika je jako termojaderná fůze: na začátku do ní strčíte tyče s obohacenou Prvobytně pospolnou a pak už jenom na budíkách ve velíně sledujete, jak pekelně valí: Z prvobytně pospolné na otrokářskou - tisíce kilowat. Z otrokářské na feudální - statisíce kilowat. Z feudální na kapitalistickou - miliony kilowat. Z kapitalistické na komunistickou - miliardy.... co to? helééé někdo nám asi napích vedení?! Takže zdánlivě krok zpět, k těm jenom milionům kilowat.
....
Vlastně je to logické. Dialektika, co jí Kárl zapnul, žádné "zase" neumožňuje. Vítejte v Komunalismu! Skutečnost, že výkon ekonomiky se na přístrojích nezobrazuje docela správně, vypovídá o tom, že někdo načerno (naoranžovo, namodro, narudo - nehodící se škrtněte) napíchl vedení ještě před elektroměrem.
Komunialismus je zkrátka dialektickým dítětem kapitalismu a komunismu. A ve své DNA má od každého něco. Zákonitě to nejlepší...
...
Přestanu čučet do blba a konečně uhnu zrakem od těch novin. Nemám čas to číst, za chvíli jdeme s JaPla a Nuk do Medúzy. Vždycky je příjemné utéct od "velkého, globálního a univerzálního" k "malému, lokálnímu a specifickému." Moc se těším.
...
V Medúze je veselo... a chmaták. Z Medúzy už jedeme bez peněženky, manželčiných dokladů a dvou bankovních karet, z nichž jedna je Družstva vlastníků bytu - čili fakt průser! Konečně si uvědomuju, co je v životě důležité a na další jalové kecy o dialektice nemám ani pomyšlení.
....
Neděli po Vybílené Sobotě zasvětíme Výpovědi na PCR a Blokování karet. Hned po obřadech zazvoní pošťák a přiveze ukradenou peněženku. Prý byla v poštovní schránce na Jugoslávské.
Je to prý systém. Seberou vám peněženku, vezmou si vše, co je likvidní, ale s ohledem na váš čas, který nakonec jsou ty peníze, co by si rádi vyzvedli při nejbližší příští příležitosti, hodí zbytek do poštovní schránky. Pošta to zaprotokoluje a po dohodě s PCR doručí...... SYSTÉM! Dochází mi najednou. Je to systém. Založený na individuální nebo skupinové maximalizaci užitku z prostředků naší domácnosti.
....
Tak tu chybu s dialektikou jsem sice našel, ale až teď si uvědomuju, že mnohem zásadnější je Kárlův axiom, že všechny revoluce koření "vespod".
Sie hatten recht, Kárl! Dialektika nedialektika, je to tak. Evropskou, Hradčanskou, Malostranskou, Staroměstskou, Můstek a Muzeum... a hlavně Mírák....obchází strašidlo. Strašidlo Komunalismu!
....
Lip
Žádné komentáře:
Okomentovat