Myslím, že se na to zapomíná: Jméno je nejvíc. Jméno je významový koncentrát. Singularita významu protažená napříč časem. Významové ristretto, nebo aspoň hodně hustý vývar.
...
Když se někdo jmenuje Sofie, Roman nebo Edita, představujete si je nějak, i když jste se s nimi ještě nikdy nesetkali. Máte nějakou kumulovanou zkušenost toho, jací nebo jaké ty Romani, Sofie nebo Edity bývají. Přes kopírák platí pro všechna ostatní jména, jen u některých si to uvědomujeme víc a u některých míň.
....
Zajímavé je také dívat se na příjmení z té opačné strany časové přímky. Zamyslet se nad tím, jak význam daného příjmení sedí do naší už krystalizované zkušenosti s jeho nositelem. Přes kopírák platí pro přezdívky.
...
O tom, že je někdy sranda, vyhledat si, kdo byli lidi, po nichž se jmenují ulice, ve kterých realizujeme svá denní pachtění, jsem tady už mluvil.
...
Už tedy jen shrnuji na závěr tohoto možná až příliš košatého úvodu: Jména jsou nejvíc a je třeba jim dobře naslouchat.
...
A teď už k tomu podstatnému:
A. začala psát knihu.
Mám z toho radost, protože když začnete psát už v sedmi, máte dost času to vychytat, vyladit a nechat vyzrát, destilovat, možná trochu nachmelit a nebo rmutovat, případně kultivovat nějakou ušlechtilou bakteriální kulturou. Zkrátka, slibuju si od toho mnohem víc, než kdyby mi svůj záměr psát oznámila až jí bude čtyřicet.
...
Už teda vím, že moje dcera může být spisovatel-ka. Ostatně jmenuje se po Apolónovi, takže to nepřekvapí. Co mi ale vrtá, je název toho díla...
Na první ze svazku těch papírů, co si pro účel své budoucí plodné umělecké kariéry připravila, ho napsala velkými tiskacími písmeny různé velikosti.
I orientace (Někdy jí J zatáčí do leva, jak jsme zvyklí a někdy do prava. Platí přes kopírák i pro L, R, P, atd.).
Jmenuje se to: Síla chobotů a hudby v jednom.
...
No, a teď mi prosím vás řekněte, o čem to asi tak jednou může být....
...
Lip
Žádné komentáře:
Okomentovat