neděle 13. září 2009

Forma Zvířat

Myslím, že se Jirka Orwell přepsal a v korektorně mu to neopravili. Nebo jen nebyl na té výstavě, kde jsme byli minulou sobotu my. Jmenuje se Království pohádek a má webovky a billboardy.

Tahle výstava vám připomene několik věcí, které máme tendenci přehlížet:

1. Člověk rozumný je jen jednou z forem fauny
2. Od ostatních zvířat ho dělí guláš zbytného symbolického marastu, kterému říkáme kultura
3. Na té kultuře je úžasné, že přestože z hlediska přežití druhu není schopna vykázat prokazatelné účinky, dává smysl a táhne vás výš
4. I kultura se musela nějak vyvíjet a je tudíž pochopitelné, že tu a tam musí přežívat také její méně životaschopné odhože

Výstava Království pohádek je jednou z nich. Australopitékus kultury. Ovšem s obstojnou marketingovou podporou.

Na tu výstavu jsme vyrazili jedno nedělní odpoledne, protože jsme měli pocit, že trávíme příliš málo času společně, jako rodina. Vrátili jsme se z ní domů zrůžovělí, rozesmátí a uvolnění.

Zrůžovělí studem, že jsme někomu skočili na půlcentový kus špeku.
Rozesmátí proto, že zkušenost, kterou na té výstavě projdete je natolik nová a nezařaditelná, že z rejstříku emocí prostě automaticky naskočí rozpačitý smích. Asi jako když se v pěti letech poprvé účastníte pohřbu a vůbec nechápete, o co jde.
A uvolnění? Už jsme to měli za sebou. Tak proto.

Je těžké najít místo, kde se masivně propagovaná výstava opravdu nachází. Je to na Žižkově, ovšem v místech, která jsou valem jednosměrek chráněna snad více, nežli české korunovační klenoty.

Dorazíte k budově bývalé prádelny a uvidíte to, co je v propagačních materiálech inzerováno jako největší nástěnná malba v ČR. Určitě je největší. Otázka zní, zda je to malba.

Vejdete dovnitř, zaplatíte 450 Kč za rodinnou vstupenku a ocitnete se na inzerovaných 1500 m2 výstavní plochy. Pochopíte, že i tak velký prostor - pokud je údaj pravdivý - lze zaplnit nicotou. Téměř fyzikální prožitek prázdna místy proloženého čímsi, co by klidně mohlo být TOP TEN POUŤOVÝCH STRAŠIDELNÝCH ZÁMKŮ.

Jděte tam - zkušenost je to zajímavá, minimálně kuluturologicky. Ovšem, pokud se vaše děti kulturologii nevěnují, klidně je nechte doma nebo třeba v ohrádce dětského koutku u McDonald's. Z hlediska kulturního ponoru zhruba stejná kategorie, ovšem dostanete více kečupu.

Podle propagačního letáku je firma, která výstavu organizuje, výrobcem akvarijních dekorací. A musím uznat, že jsem si tak připadal. Jako akvarijní rybka, kterou odchytili v Amazonii a pak jí vytvořili BÁÁÁÁÁÁÁJEČNÉ, skorojakoživé prostředí z papundeklu a laminátu. Bloumáte tím koncentrátem kýče, který má s "tradičními českými pohádkami", ke kterým se odvolává, společného zruba tolik jako dieslový motor, a nepřestáváte žasnout.

"Musím uznat, že si připadám znovu jako dítě. Konkrétně Jiřík. Muselo to být vidění."


Tolik moje žena, když se jí vrátila řeč.

Než jsem se rozmluvil já, trvalo to o trochu dýl. Ale zpětně to hodnotím pozitivně. Tahle výstava vám dokáže, že nejsme víc, než jen Forma Zvířat. A jako takoví vyplodíme občas zvěřinec podobný tomuhle. Cirkus je proti tomu Haute Couture umělecká disciplína.
....

Lip


P.S.: Loupežníci na třetím obrázku zpívají "Před dubem, za dubem, si na tebe počíháme, před dubem, za dubem, tam tě pěkně voberem...." Nekecali....












2 komentáře:

  1. U tohodle, nedocenenych matek a apraisalu se jeden docela nasmeje. Teda aspon ja se nasmala. Jochen

    OdpovědětVymazat
  2. Joch, dík moc! H

    OdpovědětVymazat