S kým to jeli?

Jel jsem Pendolínem. Po druhé v životě. Zážitek ne nepodobný létání, odmyslíte li místo startu a přistání: cestující příjemně vzrušení, palubní bar frnk sem, frnk tam uličkou. Dámy o něco upravenější, než v écéčku a také otevřenější konverzaci. Vlčáci v košilích v jídelňáku u baru probírají, která sekretářka by za to stála a kdo dostal horšího asitenta. Víno v malých lahvičkách, docela dobré i když bez zvuku, protože je pijete z kelímku.

A spousta palubních tiskovin. Otevírám palubního průvodce číslo 12, ročník 4 (zdarma). A raduji se. Hned první náhodná stránka září decentně svůdným úsměvem Mistra. V rubrice "Jeli s námi a řekli o nás" můžeme vidět a dočist se:

Poměrně pravidelným cestujícím je i sám mnohonásobný Zlatý slavík Karel Gott.

Fascinující obrázek a ještě lepší text. Nějak od toho nemůžu odtrhnout oči a pak mi to dojde: Buď má Pendolíno problémy nebo si Karel na cesty kupuje svůj vlastní vagón. Kromě kolejušky, která mu zrovna doporučuje informačně obzvlášť vydatnou stránku palubního průvodce, na obrázku nikdo není. A titulek to dokonce nesměle přiznává, byť ne docela gramaticky správně.

Soudě podle obrázku, chtěli asi napsat:

Poměrně pravidelným cestujícím je i mnohonásobný Zlatý slavík Karel Gott. Sám.

Konec nudy na kolejích, Karle! Od teď budeme jezdit s tebou..
....

Lip