Web 10.0 není další fáze vývoje internetu. Je to mnohem významnější. Pro mě. Je to next level mého osobního vztahu k síti.
Úplně poprvé jsem to vzal na vědomí, když na recepci na Spořilově přitáhli drát s připojením internetu. Byla to doba, kdy prezentace představovala půl kila průsvitných blán, které jste potom posluchačům na meotaru předváděli 50:50 buď správně nebo vzhůru nohama. Bylo to jako stříhat si s pomocí zrcátka vlasy vzadu na krku (to už je taky dávno:)). Kdyby byli kluci a holky z Harward Graphics co k čemu, rovnou by to v tom softwaru pro tisk zařídili tak, aby se každá druhá stránka tiskla vzhůru nohama.
Na recepci tehdy stál počítač a na něm NĚCO bylo. Prý e-mail. A chodili tam expati a světoběžníci napsat si domů nebo známým o balíček Pringles, nové boty na běhání, nebo jen tak, dát vědět.
Přišlo mi to strašně nepraktické médium. O dvě patra níž, než jsme seděli, a když jste chtěli něco napsat nebo přečíst, museli jste to dělat před všema lidma, co recepcí prošli. To byl můj Web 1.0.
...
O patnáct let později objevila se mi v mailu tahle zpráva: "Kateřina A. si tě přidal za přítele. Abyste se na Facebooku mohli stát přáteli, potvrďte, že uživatele Kateřina znáte".
Přišla o dva dny dřív, než se změnil zimní na letní, a skoro na den přesně deset let od naší svatby. Tak, Facebook se ptá, jestli doopravdy znám svojí ženu, a moje žena stejnou cestou ověřuje, jestli si ji přidám za přítele?!?!
Kůůůůůrňa, tyhle technologie! Je 27.3. 2010. Před chvílí začal můj soukromý Web 10.0.
....
Lip
Žádné komentáře:
Okomentovat