úterý 15. ledna 2013

Ententýky Zuckerbergy

Chodím na polikliniku, co jí vybudoval ten pán, který tak nesnášel domácí násilí, že když měl potřebu zmlátit ženu, odvezl ji nejprve do zahraničí. A ta instituce tak nějak dýchá jeho odkazem....
...

Šel jsem tam dnes poprvé v životě na ortopedické vyšetření. Mělo mě varovat, že sestra, která mi otevřela dveře a pozvala mě dál, mě místo pozdravu požádala, abych si vzal přezůvky. Ale byl jsem oslabený.
...

Pomalu jsem přešel ze vstupní místnosti sestry do ordinace. U okna byl v té místnosti takový velín, podobný trochu kapitánskému můstku lodi Enterprise a za tím seděla sestra i LEKAŘKA.
...

"Co se děje?" vykřikla lekařka dřív, než jsem se stačil zorientovat, a pořádně mě vylekala. V hlavě mi to aktivovalo sérii polo-pudových reakcí, na jejichž konci jsem jí postnul tenhle status: "Jsem na vyšetření!"

Vůběc jsem nepochopil, že tím "Co se děje" vykopla práci na anamnéze. Popletlo mě toa přiznám se, že pořád ještě nevím, jestli jsme si s paní doktorkou rozuměli aspoň "dobrý den".  I následná komunikace držela se totiž ve stylu našich úvodních replik.

....

Rozhozený, otevřel jsem si po vyšetření v tramvaji facebook a teprve v tu chvíli mi to došlo.









Moje paní doktorka je možná jen pilotní projekt facebooková aplikace.  Beru si z toho, že Facebook, i kdyby jednou nakrásně léčil, neuleví.  Podobně jako ta moje paní doktorka.
...
Lip

Žádné komentáře:

Okomentovat