Virtuální existence, e-learningový kurz - lekce 3

courtesy of V1


Otázka: "A ještě jsme se chtěli zeptat, kdo všechno se bude prezentace účastnit a jaká jsou jejich očekávání. Rádi bychom přizpůsobili její obsah konkrétním účastníkům."

Odpověď: "Nebojte se, projektor i počítač jsou zarezervovány. Všechno dobře dopadne!"
...
Konec třetí lekce

Zpět na druhou lekci

Zpět na první lekci
...

Lip

Krátký text o kartáči

Když jsme se dnes před odchodem do školy s dcerou upravovali u zrcadla , zase se nám  stala taková ta věc. Myslím, že se víc stává tátům než mámám.
...
A. si velkým černým kartáčem rozčesávala blond mikádo, a když se jí účes začal zdát pro dnešní den dostatečně reprezentativní, mlčky, aniž by se ke mě otočila, kartáč mi podala takovým tím němě samozřejmým gestem, které říká něco jako "tak na!".
...

Modří už vědí, tak mohou přestat číst.

Virtuální existence, e-learningový kurz - lekce 2

Otázka: "Chtěli jsme se zeptat, zda vše probíhalo podle vašich očekávání a zda jste byli spokojeni?"

Odpověď: "Nezaznamenali jsme žádné stížnosti."


Konec druhé lekce.

Zpět na první lekci.

Multi-kulty

Lesy v okolí Lužnice. A pak, že ty multi-kulty u nás nemůžou fungovat?!

Lip

Biotopická geografie nebo hyperlokální dějepis?

S M. jsme onehdá seděli v nějaké bageterii v Dejvicích a povídali si o jeho čerstvě absolvovaném kurzu posilování paměťových schopností. M. říkal, že to nejdůležitější na konceptu téhle paměťové kulturistiky je

a) vytvářet si mentální spojení mezi emotivně silnými vzpomínkami ve vaší paměti a objekty/fakty, které si chcete zapamatovat, 

b) využití již v paměti pevně etablovaných struktur k tomu, abyste si nově zapamatované správně stukturovali a proto dobře vybavili. Jako příklad mi uváděl, že když by si chtěl zapamatovat, co jsem měl ten den na sobě, představil by si svůj byt a každou z těch věcí "pověsil" na nějaké místo v paměťovém modelu svého bytu, k němuž má vztah on i ta věc, co si ji právě zapamatovává.

'Čepici bych dal na glóbus, protože jsme oba původem čmoudi z jihu, bundu, že je černá, bych pověsil přes televizi jako oponu, jeansy bych narval mezi oblíbená DVDčka s westerny...tvoje hodinky by šly do lednice k zelenině, protože vypadají jako cibule...A když bych si šel ty vzpomínky vyzvednout, jen bych si vybavil všechna místa, kam jsem ty věci naskládal, a ony by se mi už "samy" vynořovaly z šera... '

Pietní spotřeba

Umřel S. J. a všichni chtějí iPhone 4S víc než před tím. Ti, kteří ho už mají, do něj prý volají "Kde je Steve?". Alespoň to nedávno tvrdil server Aktualne.cz. Představa uživatelů Apple, chodících v lunetickém omámení žalem ulicemi a šeptajích do svých přístojů "Kde je Steve", přiznám se, vyvolala ve mě reakci vpravdě nepietní.

Ale je to tak. Zemřel muž, který z ceněného fetiše udělal něco dnes už téměr posvátného. Říkám si, a omlouvám se za ten cynismus, co to udělá s našimi peněženkami, až zemře žena, která z posvátného udělala celkem dost ceněný fetiš. Ona už paní Ciccone, ačkoli to tak nevypadá, taky není nejmladší.

Tyhle dvě představy - iPhone po Jobsovi a Who's that girl po Madonně - nastolují otázku, která se o slovo začala hlásit vlastně už v okamžiku, kdy po smrti moravské spisovatelky, o níž jsem do té doby (moje chyba) neslyšel, zmizely z pultů i knihoven všechny její příběhy. Otázku pietní spotřeby.

www.everynone.com

WORDS from Everynone on Vimeo.

Libeň je proletářská. Interspar je špatný pekař. A Továrna na Absolutno stojí ve Vršovicích.

Jako ve Werichově Splněném snu - poklad hned za rohem! Tři roky jsem si toho nevšim a to je ta cedule 10 metrů od mé židle... Je to asi kryptokomunistické číslo orientační, tak se snaží, aby nebylo moc vidět. Ale čas od času posílá do Moskvy určitě depši: "číslo 147 žije!"

Kryptokomunistické orientační číslo. A nebo je to třída Rudé Armani?

Valná hromada Simply5: Duch proletářské tolerance, neformální vzájemnosti a všepenetrující kreativita. Taková je Libeň všedního dne... 

Valná hromada

Ale blbí, blbí teda úplně v Libni nejsme. Milý Interspare: 

a) Něco buď čerstvé je, nebo není. Škála XYZ odstínů čerstvosti je bouda na nás, dělnickou třídu z Libně,
b) Argumentovat (jakkoliv nesmyslnou) nejvyšší čestvost tím, kde se pečivo vyrábí a jaké nástroje k tomu používají pekaři je píčovina. Čerstvost lze argumentovat pouze tím, z čeho je pečivo  vyráběné, a tím, kdy bylo vyrobeno před tím, než se objevilo na pultě.
c) Ze semiotického hlediska je třeba připomenout, že sdělení je v tom, co je řečeno, stejně jako v tom, co řečeno není 

Dekódováno: Čerstvé to neumíme. Dyť to dělaj ti naši pekaři - sami jste je
viděli na prodejně - rukama!A ani se mě neptejte z čeho. 

To ve Vršovicích, tam už je to jiné! Mnohem duchovnější. Jako třeba na Kolbenově ulici, v místě, kterému se z nepochopitelného důvodu zatím ještě neříká "Tři svatyně". Ale mělo by.

Tři Svatyně. 

A s žádnýma řečma o banalitě a náhodnosti na mě nechoďte: KATOLICKÝ kostel, POLSKÝ koňský salám nalevo od kostela, a POSVÁTNÝ ZPŮSOB, jakým mi mongolsky vyhlížející prodavač v minimarketu na pravo podávál přes pult zapalovač "oboruč". 

Je to jasné, Továrna na Absolutno stojí se Vršovicích!

když kostel, tak KATOLICKÝ

když salám, tak z POLSKA

...

LIP