neděle 15. února 2009

Přímo proti džunce!

"Sandokane, přímo proti džunce!" křičel v květnu před 15 lety můj kamarád O. v úplně podroušeném a podkouřeném stavu na půjčené vltavské pramici, zatímco my ostatní jsme s vervou veslovali přímo proti kamennému pilíři pražského mostu.

Byl v tom velký kus nevědomosti a velký kus hrdinství, říkám si, když se na to koukám zpět. A dobře to dopadlo.
....

Jsem u nás asi jediný, kdo se opravdu moc bojí Krize. Ale už míň. Manželka jednoho z našich kolegů totiž peče. A peče tzv. protikrizové koláče. Jsou velké jako hlávka zelí, a tak než je dojíte, už bude po krizi. Vypadají takhle.



Představuju si ji, jak stojí vprostřed kuchyně, zcela zakrytá ohromnými hromadami mouky a hrudkami droždí a křičí: Koláči, přímo proti krizi!
....

Koláč byl ohromný, moc dobrý a já už vím, že to zase dobře dopadne!

LIP

4 komentáře:

  1. what is that you are eating? it looks delicious,mind if i take a bite? :)

    OdpovědětVymazat
  2. Feel free to serve yourself! LIP

    OdpovědětVymazat
  3. Protikrizový koláč? Geniální, tleskám. Pošli recept NERVU. P1

    OdpovědětVymazat
  4. No, vycházím ze základního principu kontaginozní magie: co spolu souvisí, to se taky musí ovlivňovat:

    Krize je, když není do čeho píchnout.
    Bez práce nejsou koláče.

    A tudíž i naopak:
    Když jsou koláče, bude i práce.
    A když se pečou koláče, je do čeho píchnout...

    Takže se vlastně nic neděje:)
    Lip

    OdpovědětVymazat