neděle 9. listopadu 2008

Pravidlo č. 2 - Nevěřte nikomu, kdo vám nabídne Gentlemanskou dohodu

Hodně se teď učím. Tak třeba, jak je to s dohodami. A tak tu máme pravidlo číslo 2. Pravidlo číslo dvě říká:

Nevěřte nikomu, kdo nabízí dohodu s přívlastkem.

Je to totiž takhle: u vína mají přívlastky smysl. Čím víc přívlastků, tím líp. Přívlastky mají smysl také, když jde o monarchy. Jak jinak byste věděli, o kterém Františku Josefovi je právě řeč, že.

U dohod ale plní přívlastky funkci stejnou jako drobné číslice dole na vašem telefonním účtě. Ano, myslím, ty s tou hvězdičkou, co jste si jich nikdy nevšimli, dokukd byl ještě čas.

Hezkým případem může být třeba nabídka dohody Gentlemanské. Ona každá dohoda by dohoda měla být gentlemanská, tedy gentlemanská s malým g – myšleno, měla by směřovat k vyřešení sporných bodů a nepřipravovat si v zadu za závěsem prostor k tomu, toho druhého očůrat někde za hranicí dohodnutého. Většina lidí to ctí a tak, když přijde na lámání chleba, nabídne vám prostě jen dohodu. Tedy to nejlepší, co můžete v danou chvíli chtít.

Nabídne-li vám někdo ale Gentlemanskou dohodu s velkým G, je velká šance, že nakonci budete mít chuť toho Gentlemana pořádně nakopat do ..... s velkým P. Potřeba opřívlastkovat dohodu vlastně znamená, že druhá strana principy běžné bezpřívlastkové dohody nectí. A co víc, nikdy si nemůžete být jistí, zda tam to G je proto, aby dohodě dodalo na vážnosti, nebo proto, aby omezilo platnost dohody na nejmenší možnou míru.

A tak tedy, pro ty z vás, kterých by se to snad mohlo týkat, ještě jednou a v kapitálkách:

NEVĚŘTE NIKOMU, KDO VÁM NABÍZÍ GENTLEMANSKOU DOHODU.

Lip

Žádné komentáře:

Okomentovat