Skrytá identita a vlastní život Oka Tři

Když jsem začínal, bylo jen tak na zkoušku. Když jsem se rozhodl pokračovat, bylo to ze zvědavosti. Když jsem na tom ujel, bylo to proto, že mít druhý hlas je někdy hrozně fajn. Když mi to začalo přinášet radost, bylo to pro ty krátké chvíle, kdy si říkáte "Tak takhle má vypadat život!"

Už během GreekTekku jsem naznal, že jsme se dostali zase o úroveň dál:

"Poslední, kdo vystupoval pod vlastním jménem byla Irena."
"Vyhrála tričko V. nebo to byl V.?"
"A nevíte, kdo je ten s tou rukou za zády?" "No, to jsem já, paní A."
"Byl Z. ten Z., co si myslím?"
"A kdo prosím vás je Bubák?"

Tyhle podobné věty byly a mohly být slyšet v sobotu na zahradě a já měl radost. Když pro nic jiného, tak proto, že OKO TŘI ne snad žije, ale alespoň začíná živořit. To znamená, že je na stopě té správné cestě.

Za uplynulých pár dní začalo fungovat i Ucho OKA TŘI. Na Shoutboardu už nemluví jen můj druhý hlas. Už se tam ozývají i Vaše výkřiky. I to je moc fajn.

Jen jsem se přistihl, že se mi to začíná vymykat z rukou. Dokud bylo ticho, mohl jsem si jen představovat, co se Vám v těch hlavách honí, když se s očima na monitoru pokoušíte stanovit diagnozu. Teď, když si tu diagnozu čtu, kolikrát zjišťuji, že nejsem schopný posoudit, jak je vážná. Sdělení bez kontextu překvapivě získává na mnohovrstevnatosti. Komentáře skrytých identit rovněž tak.

A tak to po třech hodinách obsahové analýzy vzdávám a otevřeně přiznávám, že jsem nedokázal rozklíčovat, kdo je J. Posuďte sami a naznáte, že analýza v tomto případě naráží na řadu pastí:

"Drúzy a podloží" naznačují slušný přehled v geologii.
Ale co ty "cicváry"? Tam vůbec netuším, odkud fouká vítr.
Jistou stopou může být příspěvek, ke kterému se sdělení vztahuje.
Nicméně ani tahle indicie nepomáhá, protože postojový podtext sdělení je buď ironický, nebo ambivalentní.
A pak samozřejmě iniciála. Jenže J., jež přicházejí v úvahu jsou minimálně čtyři
A vezmete-li v úvahu, že dnešní první návštěvník OKA TŘI přikliknul někdy kolem půl druhé ráno, je zřejmé, že jich může být mnohem víc, protože takového šílence ve svém okolí nejsem schopen zidentifikovat pod žádným z písmen známé abecedy.

Dočetli jste až sem? Tak už je vám asi jasné, kam mířím. Přistihl jsem se, jak tři hodiny přemýšlím o tom, kdo je J.! Lapený do hry OKA TŘI. Uvízlý ve vlastní pasti.

Začíná být zřejmé, že pocit, že mám OKO TŘI ve svých rukou, byl jen optickým klamem. Nachytalo mě a tím jasně ukázalo, že začíná žít svým vlastním životem. A překvapivou roli v tom hrají právě ty skryté identity.

Chvála jim, pravím. Pěstujte si je. Množte je. Zkuste je křížit. A hlavně - nechte je mluvit. Když dokázaly OKU TŘI vdechnout vlastní život, musejí být o Boha.

LIP