Do the Jelly!

Tenhle příspěvek mohl začínat třeba takto:

• NA ZAČÁTKU BYLO ŽUŽU.´

.....

Nebo takhle

• 1976. Jsem poprvé na Matějské. Rodiče mi kupují žužu.
• 1983. V televizi běží Návštěvníci. Jedí Amarouny.
• 2008. V Newyorkském bytě sedí podivná směsice ajťáků, inženýrů, bloggerů a konzultantů. Někteří žvaní. Někteří pracují na laptopu. Jiní jedí cookies. Všichni dohromady dělají jelly.

......

Anebo takhle:

• Aluminium je mrtvé. Budoucnost patří rosolu!

......

Nesejde na tom. Tenhle příspěvěk nepotřebuje pevnou strukturu. Je to totiž jelly-text:
......

Všimli jste si toho? Želé se pohnulo. Vydalo se na cestu. Dříve nebo později ovládne svět. Na začátku sedmdesátých let napsal Richard Brautigan knížku, jejímž hlavním hrdinou bylo Chytání Pstruhů v Americe. Vovox Globator na obálce českého vydání uvedl: "Ústřední postava Chytání pstruhů v Americe je postava vpravdě tajemná a proměnlivá: dadaistická hříčka, černá groteska, paradox, návrat k přírodě a rybolov v jedné osobě..." Klidně to mohla být knížka o želé.

Už to žužu (anebo naopak: užuž ot žu:)) v 70. letech na mě působilo jako zjevení, o Amarounech ani nemluvě. A dneska? Můj syn místo akvarijních rybiček chová partičku mravenců v rosolu barvě modré skalice.

Něco na tom želé je, i když není snadné říct, co konkrétně. Je transparentní, ale snadno na sebe vezme libovolné barvy. Na dotyk je měkké, ale když jím naplníte bazén a skočíte do něj po hlavě jako komisař Dreyfuss z Růžového pantera, skončíte v nemocnici. Je zcela homogenní a na první pohled inertní, ale přitom skvěle pojme kousky prakticky čehokoliv. Je amorfní a přitom tak dobře drží tvar. Něco na tom želé je, a je to cokoliv nebo všechnodohromady.

Když tak nad tím přemýšlím, zdá se, že se želé snaží procpat zpět mezi 4 základní živly, k nimž oprávněně patří. Ostatně, evolucionistická teorie tvrdí, že život vznikl z rosolu organických sloučenin(z nějakého důvodu tomu říkají polévka, ale jsem si téměř jistý, že to bylo spíš slizovité, než tekuté). To jen na Aristotela asi neudělalo želé dobrý dojem - snad že je tak slizovité - a tak zmínil jen Vodu, Zemi, Vzduch a Oheň.

Jenže želé si to přehlížení už nechce dál nechat líbit. Hlásí se znovu o své místo (na slunci?) a je ve formě:

• Projděte se supermarketem: Dezerty, analgetické gely, holící gely, gelové zubní pasty, gumoví medvídci, hopíci, lubrikační gely, žvýkačky s gelovou náplní ....
• Zajděte si na umění a dříve nebo později narazíte zase na želé. Třeba na výstavě Vídeňského Leopolds Musea Geometrické želé a kubistické bábovky.
• Poraďte se se svým lékárníkem o tom, jak regulovat svoje zažívání. Velmi pravděpodobně vám nabídne vlákninu v prášku, která po rozpuštění ve vodě zrosolovatí.
• Zkuste se zamyslet nad tím, jestli s Internetem opravdu pracujete jako se sítí nebo spíše jako s velkou kádí roslu, z níž si můžete podle chuti vybrat právě ten kousek eintopfu, na který máte chuť...
• A nebo si zajděte za-co-workovat na některou z těch v úvodu zmíněných jelly co-working sessions

Jestli to uděláte, třeba mi dáte zapravdu, že není substance, která by se do dnešní doby hodila víc. Želé je zpátky. Schopné kombinovat nekombinovatelné. Ochotné nezávazně nabývat jakýchkoliv tvarů. Otevřené přísadám. Připravené se vybarvit. Ve službách čehokoliv. Takhle a nebo v řadě jiných forem:

Lip