Není to tak dávno. Slavili jsme. Večerníčkovi bylo snad padesát.
Slavili jsme, hlasovali o nejlepší večerníček a televize na tom rejžovaly.
A v tom veselém oslavování jsme možná zapomněli na samotného Večerníčka. A na to podstatné.
Je mu padesát a docházejí mu síly.
Napadlo to Vás? Vaše děti? Pustily by Večerníčka v tramvaji sednout?
Odpovím-li upřímně za nás: Ani náhodou!
Až do úterka. V úterý jsem totiž Večerníčka viděl.
Vracel se z noční přes Libeň a byl z té šichty pěkně orvaný.
Pro vás a Vaše děti - dnes vypadá takhle:
Až ho potkáte, přineste mu sklenici vody a něco k snědku. Zdá se mi, že ho to začíná zmáhat.
Lip
Žádné komentáře:
Okomentovat