Jako každý rok - orákulum pro ten nadcházející. Pokud z toho někdo budete moudrý, dejte vědět. A pokud ne, nevadí. I tak je to tam zase hezký:)
¨Lipneděle 26. prosince 2010
čtvrtek 23. prosince 2010
Věci mezi Stropem a Zemí, aneb Meze Růstu 2010
Ještě větší, než jsme čekali! Zřejmě byl původně pro Hušáka...
A je to tak správně, dodávám ještě. Kdy jindy bychom si měli udělat čas a prostor na takové ty enigmatické věci mezi stropem a zemí .....
A je to tak správně, dodávám ještě. Kdy jindy bychom si měli udělat čas a prostor na takové ty enigmatické věci mezi stropem a zemí .....
"Vybrala jsem ho, maminko, hned jak jsme přišli. Větší už tam nebyl, víš......."
pondělí 20. prosince 2010
Vánoční přání v globální době, aneb Nachystejte uzenáče, na snídani jsem zpátky!
Dokud nebyly maily, byla negativní stránkou takového vánočního přání bezesporu značná karbonová stopa a unavení pošťáci.
Dnešní, často e-mailem posílaná přání, nesou s sebou zcela jiná rizika. Například právní. V jednom z nich jsem fakt na konci našel tohle:
....
Tento e-mail může obsahovat důvěrné informace. Nejste-li osobou, které je tato zpráva určena, jste tímto upozorněn, že jakékoli zveřejnění, reprodukování, kopírování, distribuce či jiné šíření nebo použití této zprávy je přísně zakázáno. Jestliže tuto zprávu omylem obdržíte, prosíme oznamte tuto skutečnost okamžitě odesílateli a poté ji vymažte. Pro zajištění bezpečnosti našich systémů si Vás dovolujeme informovat, že daná e-mailová komunikace může být archivována v našem systému. Odesílatel neodpovídá za žádné chyby v obsahu této zprávy vzniklé v důsledku použití e-mailové komunikace anebo v důsledku změny v datech přenosu komunikace, nebyla-li taková změna výslovně schválena odesílatelem.
..............
Čili, inspirováno tím kolosálním vánočním disclaimerem výše, dovoluje si <3> popřát obdobně všem svým čtenářům (ještě si teda dovolí přiložit politicky nekorektní PF, jako každý rok, ale tomuhle pokusu prostě nemůže odolat):neděle 19. prosince 2010
Do konce nedotažené...
Je to asi jako s tou expedicí Čecha Karla Němce. Tady nedotažené. Tenkrát šlo o to, že to nevynásobili ('vždyť říkám, krát dvě to mělo být...') a dneska se ukazuje, že jde o problém s předponou....
Možná nepotřebujeme ani tak Social Media, jako spíš Social Remedia.
....
Lip
Možná nepotřebujeme ani tak Social Media, jako spíš Social Remedia.
....
Lip
pátek 17. prosince 2010
Ekumenická kancelář
Mohamedán: "Wilders to nikdy nepochopí, ale hlavní důvod, proč se my mohamedáni stahujeme do Evropy jsou tyhlety vánoce. Žádný násilí s ovcema, maximálně teda krocnout toho kapra, pít ne že se může, ale musí, a vepřový od ryby nikdo nepozná, protože je všechno v trojobalu.... "
Katolík: "Ty jo, ovečku bych dal..."
Ateista: "Pevně věřím, že stále mluvíme o jídle!"
A tak jde čas....
....
Lip
Katolík: "Ty jo, ovečku bych dal..."
Ateista: "Pevně věřím, že stále mluvíme o jídle!"
A tak jde čas....
....
Lip
neděle 12. prosince 2010
sobota 11. prosince 2010
Best of portfolio strategie na cestě z Hradce. A kudla na cestě úspěchu.
Na dálnici z Hradce do Prahy stojí benzínová pumpa. Teda mají tam i jiné věci než benzín. Naftu, autíčka, časáky, pití ... a toalety.
Na těch pánských toaletách je šest mušlí. Teda je jejich tam šest, ale fungují jen tři.
Nad těmi mušlemi jsou plakáty. Teda nad každou je jiný, ale všechny propagují kapesní nože společnosti Mikov.
A je až úžasné, do jakého detailu si Mikov zřejmě nechal rozpracovat svoji portfolio strategii pro segment kapesních nožíků. Nastojte:
Na těch pánských toaletách je šest mušlí. Teda je jejich tam šest, ale fungují jen tři.
Nad těmi mušlemi jsou plakáty. Teda nad každou je jiný, ale všechny propagují kapesní nože společnosti Mikov.
A je až úžasné, do jakého detailu si Mikov zřejmě nechal rozpracovat svoji portfolio strategii pro segment kapesních nožíků. Nastojte:
Flipchart publishing, Inc
Už hrozně dlouho nosím v hlavě obsedantní myšlenku vydat učebnici angličtiny sestavenou z lekcí, které najdete ve firemních zasedačkách na flipchartu, když tam přijdete na schůzku. Všimli jste si toho? Přijdete na mítink a v zasedačce stojí popsaný flipchart.
Písmo je úpravné, polotiskací, připomínající Comenia script - jasný otisk prstu rodilého mluvčího, který přijel do Srdce Evropy napsat svůj První Velký Román. A než to dotáhne, pár let učí české menedžery engliš.
Kdykoliv někam přijdu, vždycky je na flipchartu užitečná lekce. Nejčastěji z angličtiny, tak proto mě to kdysi napadlo. Ale stále častěji si všímám, že z materiálu, který se v zasedačkách nechává zetlít, bylo by klidně možné vydat celou edici přiruček. Business practice essentials, Sales strategy for intermediate and advanced students, Creative accounting ale třeba i Corporate social responsibility in emerging markets. Zkrátka cokoliv.
Možná by to dalo i na pěknou americkou komedii se Sandrou Bullockovou, která, co by rozvedená maminka s hypotékou na krku donucená po večerech uklízet ve firmách, díky spontánnímu samostudiu flipchartových lekcí zachrání od zkázy firmu svého oblomovského zaměstnavatele, Richarda Gere. A svůj spásný skutek pak dokončí velkorysým gestem lásky u oltáře. The end.
....
Zase jsem si na to vzpomněl v Olomouci, v hotelu Gemo. Na flipchártu tam byly lekce z mé připravované nové knihy "Effective Christmas Management".Shodou okolností zrovna ta nejvýživnější část celé látky. Posuďte sami:
Písmo je úpravné, polotiskací, připomínající Comenia script - jasný otisk prstu rodilého mluvčího, který přijel do Srdce Evropy napsat svůj První Velký Román. A než to dotáhne, pár let učí české menedžery engliš.
Kdykoliv někam přijdu, vždycky je na flipchartu užitečná lekce. Nejčastěji z angličtiny, tak proto mě to kdysi napadlo. Ale stále častěji si všímám, že z materiálu, který se v zasedačkách nechává zetlít, bylo by klidně možné vydat celou edici přiruček. Business practice essentials, Sales strategy for intermediate and advanced students, Creative accounting ale třeba i Corporate social responsibility in emerging markets. Zkrátka cokoliv.
Možná by to dalo i na pěknou americkou komedii se Sandrou Bullockovou, která, co by rozvedená maminka s hypotékou na krku donucená po večerech uklízet ve firmách, díky spontánnímu samostudiu flipchartových lekcí zachrání od zkázy firmu svého oblomovského zaměstnavatele, Richarda Gere. A svůj spásný skutek pak dokončí velkorysým gestem lásky u oltáře. The end.
....
Zase jsem si na to vzpomněl v Olomouci, v hotelu Gemo. Na flipchártu tam byly lekce z mé připravované nové knihy "Effective Christmas Management".Shodou okolností zrovna ta nejvýživnější část celé látky. Posuďte sami:
Já vím, co tomu je...Je to IBM!
Ten vtip zná asi každý. Posádka vozu se zoufale hrabe v motoru porouchaného vozu u krajnice a malý, zjevně ne zcela bystrý chlapeček na ně z zpovzdálí pokřikuje: "Já vím, co tomu je." Do omrzení. Nakonec vyčerpané a zoufale zaolejované posádce stále nejedoucího vozu prozradí, že "je to rozbité".
....
Pokud jde o techniku, byli bychom u nás v práci asi jen hloučkem těch chlapečků. Nebýt Véčka. Véčko techniku miluje. Má rád single malt výrobky, ne ty blendované, co umějí všechno najednou, ale nic z toho samostatně. Ví, která hifi-souprava je "pravda" a která je "lež". Rozumí tomu, který drát patří, do které zdířky. A nemá rád, když se technice ubližuje. Bere techniku trochu jako budhista brouky. Jako něco, co je na světě, protože je to trochu od Boha. Předpokládám, že od Boha Duo Core, Hi-fi, XLC 11vxz. Nebo možná od té o rok starší verze.
...
Véčko se k technice chová jako k lidem a na oplátku od ní očekává to samé. A když ho zklame, zamete s ní, jako s člověkem který ho zklamal. Máme teď už rok v práci druhou generaci notebooků IBM/Lenovo, které jsou specifické tím, že umějí i proklatě temným věcem dát barvu. Konkrétně pokud jde o smrt, celou ji nabarvily namodro. Modrá smrt je to, co umějí skvěle. Chvíli něco píšete na počítači a za chvíli vám zmodrá obrazovka. Na frekvenci pro lidské ucho neslyšitelné před tím možná ještě něco zachroptí, nevím. Říkáme tomu Modrá smrt. A v noci, těsně před tím, než dopíšeme poslední odstavec zprávy, z toho dostáváme Tanec Svatého Víta.
...
My ostatní, co technice nerozumíme a máme ji jen za techniku, vyrovnáváme se s tím takovým naivním kompenzačním principem. Když se cokoliv rozbije nebo pokazí, naučili jsme se říkat "Já vím, co tomu je! Je to IBM..." A na chvíli - až do další Modré smrti - se nám udělá dobře.
...
Pro Véčka je ten problém ale mnohem horší. Skoro jako, když vás zradí někdo, komu jste věřili. A taková věc se trestá. Nejlépe takovým tím přímočaře džonvejnovským způsobem. Véčko to udělal takhle:
....
Pokud jde o techniku, byli bychom u nás v práci asi jen hloučkem těch chlapečků. Nebýt Véčka. Véčko techniku miluje. Má rád single malt výrobky, ne ty blendované, co umějí všechno najednou, ale nic z toho samostatně. Ví, která hifi-souprava je "pravda" a která je "lež". Rozumí tomu, který drát patří, do které zdířky. A nemá rád, když se technice ubližuje. Bere techniku trochu jako budhista brouky. Jako něco, co je na světě, protože je to trochu od Boha. Předpokládám, že od Boha Duo Core, Hi-fi, XLC 11vxz. Nebo možná od té o rok starší verze.
...
Véčko se k technice chová jako k lidem a na oplátku od ní očekává to samé. A když ho zklame, zamete s ní, jako s člověkem který ho zklamal. Máme teď už rok v práci druhou generaci notebooků IBM/Lenovo, které jsou specifické tím, že umějí i proklatě temným věcem dát barvu. Konkrétně pokud jde o smrt, celou ji nabarvily namodro. Modrá smrt je to, co umějí skvěle. Chvíli něco píšete na počítači a za chvíli vám zmodrá obrazovka. Na frekvenci pro lidské ucho neslyšitelné před tím možná ještě něco zachroptí, nevím. Říkáme tomu Modrá smrt. A v noci, těsně před tím, než dopíšeme poslední odstavec zprávy, z toho dostáváme Tanec Svatého Víta.
...
My ostatní, co technice nerozumíme a máme ji jen za techniku, vyrovnáváme se s tím takovým naivním kompenzačním principem. Když se cokoliv rozbije nebo pokazí, naučili jsme se říkat "Já vím, co tomu je! Je to IBM..." A na chvíli - až do další Modré smrti - se nám udělá dobře.
...
Pro Véčka je ten problém ale mnohem horší. Skoro jako, když vás zradí někdo, komu jste věřili. A taková věc se trestá. Nejlépe takovým tím přímočaře džonvejnovským způsobem. Véčko to udělal takhle:
středa 8. prosince 2010
Evropskou i Náměstí Míru obchází strašidlo. Strašidlo Komunalismu.
Říkal to Jim Brigders, já měl té noci sen.... nebo tak nějak to bylo v té písničce od táboráků. Text písně lká nad tím, že ačkoliv se možná budoucnost zjevila alespoň jedinému člověku předem, nebylo to lidstvu co platné a k osudovému masakru u Little Big Hornu nakonec stejně muselo dojít. Tak to s osudovými masakry bývá, chtělo by se vám možná říct, pokud jste všeználci z velkého města, jako já:))
....
V jedněch víkendových novinách byl rozhovor s Radimem Passerem. Interview s realitním magnátem uvedl list velkou citací. Podstatou sdělení bylo cosi jako "rozkrádání veřejných prostředků je v poslední době nepřehlédnutelným trendem velkého businessu(rozuměj businessu rozehrávaného na pomezí ekonomických a politických jelit)". Tedy v kostce: systém založený na zhodnocováni kapitálu přechází v systém založený individuální nebo skupinové maximalizaci užitku z jinak veřejných zdrojů.
Co plaší?!, napadlo mě nejdřív, protože do takového systému jsem se narodil už před nějakou dobou. A pak jsem se na chvíli zastavil v čase a prožíval krátký moment osvícení...
....
V jedněch víkendových novinách byl rozhovor s Radimem Passerem. Interview s realitním magnátem uvedl list velkou citací. Podstatou sdělení bylo cosi jako "rozkrádání veřejných prostředků je v poslední době nepřehlédnutelným trendem velkého businessu(rozuměj businessu rozehrávaného na pomezí ekonomických a politických jelit)". Tedy v kostce: systém založený na zhodnocováni kapitálu přechází v systém založený individuální nebo skupinové maximalizaci užitku z jinak veřejných zdrojů.
Co plaší?!, napadlo mě nejdřív, protože do takového systému jsem se narodil už před nějakou dobou. A pak jsem se na chvíli zastavil v čase a prožíval krátký moment osvícení...
úterý 7. prosince 2010
Hovoří tvůrce
Ve světě agentur zabývajících se marketingovým výzkumem stalo se již dobrým zvykem připravit takzvané vánoční video. Některým se podaří víc, některým méně. Některá videa nestojí za nic, některá jsou i genujine. Některá další jsou dokonce ausensik. My dáváme obojí. Takže speciální vánočí video Simply5 - GENUJINE A AUSENSIK!!! TEĎ A TADY!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A teď už se, Vážení diváci, zaposlouchejte do slov demiurga a tvůrce našeho vánočního marketingu, Veny K:
Lip
P.S. při natáčení nezahynulo žádné zvíře:)
P.S. 2. Chtěli jsme na to Chucka Norrise, ale už byl zadanej....
středa 1. prosince 2010
Evropská myšlenka
Všechny ty kecy o bruselské byrokracii a stesky nad tím, že Evropa už dávno nežije společnou ideou, ale samopohybem, jsou samozřejmě pravdoláskařská mámení.
Evropa má jasnou myšlenku a ta ji utváří i spojuje:
Evropa má jasnou myšlenku a ta ji utváří i spojuje:
Lip
McČasáky. I'm lobbing it!
"To lob = hodit vysokým obloukem" Anglicko-český slovník
V McD vám to teď, milé holky a vážení kluci, hodí vysokým obloukem nejen na tác, ale i na papír. McSport je McČasák a jeho nevysloveným leitmotivem je něco jako "Olympionici by kupovali BigMac".
Zajel jsem k Rolandovi McD pro trochu domácí stravy, protože jsem byl pár dní mimo Prahu a po návratu jsem si připadal vykořeněný. Udělal jsem dobře. Kromě kořeněného McWrapu jsem měl šanci potěšit se něčím ještě pikantnějším.
Čte se to jedním dechem a přísahám, na choking hazzard ani nepomyslíte. Roztajete už při úvodníku: "Milé holky a vážení kluci!"
A pak už je to jen lepší a lepší. Ochutnejte:
V McD vám to teď, milé holky a vážení kluci, hodí vysokým obloukem nejen na tác, ale i na papír. McSport je McČasák a jeho nevysloveným leitmotivem je něco jako "Olympionici by kupovali BigMac".
Zajel jsem k Rolandovi McD pro trochu domácí stravy, protože jsem byl pár dní mimo Prahu a po návratu jsem si připadal vykořeněný. Udělal jsem dobře. Kromě kořeněného McWrapu jsem měl šanci potěšit se něčím ještě pikantnějším.
Čte se to jedním dechem a přísahám, na choking hazzard ani nepomyslíte. Roztajete už při úvodníku: "Milé holky a vážení kluci!"
A pak už je to jen lepší a lepší. Ochutnejte:
úterý 23. listopadu 2010
Domácí PR, aneb judo jazykem
"Teda, já vůbec nechápu, jak když jsou ty děti nemocný, stihnou tady udělat takovejhle bordel...."
"Aspoň vidíš, že něco dělaj!"
....
Tolik zelený strom praxe. Už jen ta terminologie:
PR = potměšilá reakce
Judo = bojové umění využívající síly uvolněné vaší slabostí
Jazyk = balistická střela ústa-vzduch
...
Lip
"Aspoň vidíš, že něco dělaj!"
....
Tolik zelený strom praxe. Už jen ta terminologie:
PR = potměšilá reakce
Judo = bojové umění využívající síly uvolněné vaší slabostí
Jazyk = balistická střela ústa-vzduch
...
Lip
neděle 21. listopadu 2010
Mužská záležitost
Jsou věci, které se prostě odmítají považovat za vyřízené. Před více než deseti lety jsem se nachomýtl k projektu, jehož cílem bylo ujasnit si - spolu s dalšími deseti zástupci skupiny ypsilon - co to vlastně znamená být "muž" nebo "chlap". Bylo to zajímavé a nebylo to tak těžké, protože před více než deseti lety, neměl jsem stran toho tématu zas až takové nejasnosti jako dnes.
No nic, téma je zase na stole a staronový projekt povstává z popela. Ovšem deset let je deset let, a i pro testosteron platí, že dvakrát do stejného rečiště nevstoupíš. Vypadají ty "mužské záležitosti" o moc jinak než tenkrát? Nevím. Nedokážu říct. A protože mě ta bezradnost zaskočila, malý pokus o inventuru: vše, co přímo či nepřímo souvisí s tématem, tak jak mi to v tomhle roce naskákalo do objektivu ...
Potřeba řídit....
....a smysl pro tajemno.
No nic, téma je zase na stole a staronový projekt povstává z popela. Ovšem deset let je deset let, a i pro testosteron platí, že dvakrát do stejného rečiště nevstoupíš. Vypadají ty "mužské záležitosti" o moc jinak než tenkrát? Nevím. Nedokážu říct. A protože mě ta bezradnost zaskočila, malý pokus o inventuru: vše, co přímo či nepřímo souvisí s tématem, tak jak mi to v tomhle roce naskákalo do objektivu ...
Potřeba řídit....
....a smysl pro tajemno.
sobota 20. listopadu 2010
Affinity groups
Můj fejsbůch mi píše:
"JakubP a PetrK si oblíbili váš stav".
Bodejť by ne, říkám si, však jsou sami už taky dlouho ženatí.
Wiki k tomu říká:
"An affinity group is usually a small group of activists (usually from 3-20) who work together on direct action.
Affinity groups are organized in a non-hierarchical manner, usually using consensus decision making, and are often made up of trusted friends. They provide a method of organization that is flexible and decentralized.
Affinity groups can be based on a common ideology (e.g., anarchism, pacifism), a shared concern for a given issue (e.g., anti-nuclear, anti-war) or a common activity, role or skill (e.g., legal support, medical aid, black blocs). Affinity groups may have either open or closed membership, although the latter is far more common."
Musím říct, že v daných souvislostech mi pořád nejde do hlavy ta poslední věta....
....
Lip
"JakubP a PetrK si oblíbili váš stav".
Bodejť by ne, říkám si, však jsou sami už taky dlouho ženatí.
Wiki k tomu říká:
"An affinity group is usually a small group of activists (usually from 3-20) who work together on direct action.
Affinity groups are organized in a non-hierarchical manner, usually using consensus decision making, and are often made up of trusted friends. They provide a method of organization that is flexible and decentralized.
Affinity groups can be based on a common ideology (e.g., anarchism, pacifism), a shared concern for a given issue (e.g., anti-nuclear, anti-war) or a common activity, role or skill (e.g., legal support, medical aid, black blocs). Affinity groups may have either open or closed membership, although the latter is far more common."
Musím říct, že v daných souvislostech mi pořád nejde do hlavy ta poslední věta....
....
Lip
East, West, doma z cest
Letiště Ruzyně to ví. Hygiena je věc ducha i těla.
Nejlepší vajíčka jsou od freeranging hens, nejlepší mléko je od freeranging cows. A nejvíc si užijete freeranging bite. Od volně pasených psů. Rumunsko to ví.
Quantum leap
"Proč? Můžeš mi prosím tě vysvětlit proč? Proč pokaždé, když máš blbou náladu, musíš kvůli tomu rozhodit svojí malou sestru?"
Křičím na syna a mlátím ho přes nohy kalhotami, které si v afektu nejsem schopen navlíknout.
"A teď se zase rozbrečí a bude půl dne dělat oběť," napadne mě ještě a naseru se o jeden Richterův stupeň navíc.
Nerozbrečel se.
"Máš naruby svetr, tati," řekl místo toho klidně.
Něco bylo asi jinak. Tak nějak naruby.
....
Lip
Křičím na syna a mlátím ho přes nohy kalhotami, které si v afektu nejsem schopen navlíknout.
"A teď se zase rozbrečí a bude půl dne dělat oběť," napadne mě ještě a naseru se o jeden Richterův stupeň navíc.
Nerozbrečel se.
"Máš naruby svetr, tati," řekl místo toho klidně.
Něco bylo asi jinak. Tak nějak naruby.
....
Lip
O jedlých kaštanech a ovoci
No, to bylo teda zajímavé s těmi kaštany. Našlo se dvanáct pomologů (vědců zabývajících se ovocem), kterým to stálo za to zahlasovat. A protože jsou pomologové, udělali to správně. Smekám.
Dal jsem to sem proto, že když jsem před časem narazil v Bille na jedlé kaštany a dostal chuť je vyzkoušet, zaskočil jsem sám sebe svou bezradností v okamžiku, kdy mi automatická váha nabízela tu klasickou Sofiinu volbu na displeji: buď "Ovoce" nebo "Zelenina".
Prdlačky! Chci kaštany! Měl jsem chuť křičet. Nepotřebuju pitomej květák nebo melouny! Chci vyzkoušet ty KAŠTANY!!!! A pak jsem postupně stejně zmáčkl oboje, abych ty kaštany našel mezi ovocem. Pokud vám to přijde logické, mě vůbec. Ale vy jste možná pomologové, tak vám to nepřijde....
....
Dal jsem to sem proto, že když jsem před časem narazil v Bille na jedlé kaštany a dostal chuť je vyzkoušet, zaskočil jsem sám sebe svou bezradností v okamžiku, kdy mi automatická váha nabízela tu klasickou Sofiinu volbu na displeji: buď "Ovoce" nebo "Zelenina".
Prdlačky! Chci kaštany! Měl jsem chuť křičet. Nepotřebuju pitomej květák nebo melouny! Chci vyzkoušet ty KAŠTANY!!!! A pak jsem postupně stejně zmáčkl oboje, abych ty kaštany našel mezi ovocem. Pokud vám to přijde logické, mě vůbec. Ale vy jste možná pomologové, tak vám to nepřijde....
....
sobota 30. října 2010
Obecná relativita v kostce
Nakonec je to vlastně jednoduché. Prostor a čas spolu prostě nezbytně souvisí. Buď máte hezké místo k životu a není na to čas. Nebo máte spoustu času na to, prožít život na strašném místě.
Že mi to ale trvalo, viď, Alberte!
Lip
Že mi to ale trvalo, viď, Alberte!
Lip
úterý 5. října 2010
Virtuální existence, e-learningový kurz - lekce 1
„Měl bych tu být celý den, ale v určitých časech budu mimo...“
...
Lip
čtvrtek 30. září 2010
Pocítit opravdovou radost.
Evropská ulice, 30.09. 2010, 11.15
Slogan na horní hraně vozu: "Vaše hovna, naše radost".
Lip
neděle 26. září 2010
Renáta
Vím, takhle to není ono. Jakobyste někomu nejdřív řekli pointu a pak teprve vtip. Ale fakt to tam tak bylo. Jen to na fotce není dost vidět. 20.9. 2010 měla na Transfúzní stanici ÚVN Praha 6 službu Dr. Vesecká Renáta. Přečíst jste si to mohli na ceduli vedle zvonku, k níž vedou šipky od toho nápisu "Výdej krve, zvoňte prosím."
Lip
Tolik drobný příspěvěk <3> k domácí diskusi o justiční mafii.
Lip
Dolétal
Můj dětský hrdina a největší kosmonaut všech dob: Třicet let poté jako žena-homeopat v Borotíně!
Začínám si uvědomovat, jak ošklivou hru si s námi těch uplynulých 30 let zahrálo!
Lip
P.S. Pořád musím myslet na to, jak jednou někde potkám Majku! Kým bude? Co s ní bylo, všechny ty světelné roky?
Začínám si uvědomovat, jak ošklivou hru si s námi těch uplynulých 30 let zahrálo!
Lip
P.S. Pořád musím myslet na to, jak jednou někde potkám Majku! Kým bude? Co s ní bylo, všechny ty světelné roky?
Záhada otevřené láhve
"Žádná jiná stopa, milý příteli. Jen tahle otevřená láhev a dva studení sebevrazi," řekl by možná Watson Sherlockovi na místě činu.
A nebylo by se čemu divit. V té láhvi nám prodali točenou Kofolu a ti dva mrtví, to je jasné, byli by brandmanažery obou dotčených brandů. Chvála běžnému životu, že bere ten marketing s takovým nadhledem.
Bohužel neumím říct, jaký měl ten experiment dopad na naše vnímání značek. Díky ostravské kořalce, kterou jsme tou Kofolo-Colou zapíjeli, jednalo se totiž prokazatelně o slepý, posléze hluchý a nakonec i o němý test...
Lip
A nebylo by se čemu divit. V té láhvi nám prodali točenou Kofolu a ti dva mrtví, to je jasné, byli by brandmanažery obou dotčených brandů. Chvála běžnému životu, že bere ten marketing s takovým nadhledem.
Bohužel neumím říct, jaký měl ten experiment dopad na naše vnímání značek. Díky ostravské kořalce, kterou jsme tou Kofolo-Colou zapíjeli, jednalo se totiž prokazatelně o slepý, posléze hluchý a nakonec i o němý test...
Lip
Non-višňovka, čili Kokořínská píča 2010
Letošní podzimní Ne-višňovka v obrazech a komentářích - s týdenním zpožděním. Omlouvám se za dlouhé období ticha Připadám si jako turnusový opilec, který - dlouhém tahu - vrací se domů "jakoby nic" A protože jakoby nic, zkusme přimhouřit oko a přejít to tiše.
.....
Začnu nečekaným leitmotivem celé akce. Pravou Kokořínskou píčou vyrytou do zámeckého podloží. Tady je:
Normálně bych jí věnoval pozornost jen proto, že tak trochu na vedlejšák "práskám" Rudymu všechny graficky zajímavé kosočtverce a bubáky, které kde potkám. Rudy na tom má postavený projekt a fotí je krásné. V tomto případě byla ale pointa okamžiku mnohem silnější.
O půl hodiny dříve, než jsem ji - zardělý - vyfotil, opustili jsme Restauraci U sportovce v osadě Grobián. Jméno restaurace mátlo, jméno osady nikoliv.
.....
Začnu nečekaným leitmotivem celé akce. Pravou Kokořínskou píčou vyrytou do zámeckého podloží. Tady je:
Normálně bych jí věnoval pozornost jen proto, že tak trochu na vedlejšák "práskám" Rudymu všechny graficky zajímavé kosočtverce a bubáky, které kde potkám. Rudy na tom má postavený projekt a fotí je krásné. V tomto případě byla ale pointa okamžiku mnohem silnější.
O půl hodiny dříve, než jsem ji - zardělý - vyfotil, opustili jsme Restauraci U sportovce v osadě Grobián. Jméno restaurace mátlo, jméno osady nikoliv.
čtvrtek 26. srpna 2010
Poklona Barrymu Willsovi
Barryho vůbec neznám. Je to báňský inženýr. A je na Linkedinu.
Ostatně, kdo tam není, že?
Jenže Barry je v jedné věci jedinečný. Barry naslouchá sdělením. To na Linkedinu mu tvrdilo, že má v síti svých kontaktů už 2.000 0000 lidí.
Barry je asi od přírody zvídavý duch a nedůvěřivec.
Napsal si do statusu jednoduchý vzkaz:
Právě teď tam má 17,401 odpovědí:)) A tak se mu klaním. Rád vidím, když lidi udržují technologii ve střehu... spíš než by se spoléhali na to, že technologie bude ve střehu za ně.
Takže díky, Barry - seen and appreciated!
Lip
Ostatně, kdo tam není, že?
Jenže Barry je v jedné věci jedinečný. Barry naslouchá sdělením. To na Linkedinu mu tvrdilo, že má v síti svých kontaktů už 2.000 0000 lidí.
Barry je asi od přírody zvídavý duch a nedůvěřivec.
Napsal si do statusu jednoduchý vzkaz:
According to LinkedIn, I now have over 2 million professionals in my network. As a matter of interest, could I ask all who see this message to add a simple comment eg ‘seen’, and let’s see how many people in my network respond. A test of the power of LinkedIn.
Právě teď tam má 17,401 odpovědí:)) A tak se mu klaním. Rád vidím, když lidi udržují technologii ve střehu... spíš než by se spoléhali na to, že technologie bude ve střehu za ně.
Takže díky, Barry - seen and appreciated!
Lip
čtvrtek 19. srpna 2010
Zoologická
/převzato z fejsbůchu, courtesy OV/
Předevčírem sem se vám šel takhle porozhlídnout na pobřeží Blasket Islandu - s tou mlhou a mrholením, tak trochu strašidelný zvuky od moře... Tak koukám co to jen může být a mezi vlnami spatřil jsem tonoucí se psíče. Či že by snad ovečka? Spadla z útesu a topí se - tak už to tu asi bývá. Ale co když je to pes přeci ho tam nenechám takhle chcípnout! Tak hledám cestu kluzkým srázem. Moc se mi nechce, ale na to se opravdu nedá dívat! Ten tvor se sotva hýbe. Snad k smrti vysílen, zahrabe tlapkami, potom se potopí, vynoří, potopí, a já si tak chladnokrevně říkám, že už je pozdě.... A pak kousek opodál trčí z vody další tři hlavy. No mají to v tom Irsku divné ovce!
A pak si vzpomenu na něco málo z toho přírodopisu a sem rád že sem toho tuleně nešel zachraňovat :)
...
Tolik OV. Myslím, že takhle nějak mohly vypadat Darwinovy poznámky z cest....
Předevčírem sem se vám šel takhle porozhlídnout na pobřeží Blasket Islandu - s tou mlhou a mrholením, tak trochu strašidelný zvuky od moře... Tak koukám co to jen může být a mezi vlnami spatřil jsem tonoucí se psíče. Či že by snad ovečka? Spadla z útesu a topí se - tak už to tu asi bývá. Ale co když je to pes přeci ho tam nenechám takhle chcípnout! Tak hledám cestu kluzkým srázem. Moc se mi nechce, ale na to se opravdu nedá dívat! Ten tvor se sotva hýbe. Snad k smrti vysílen, zahrabe tlapkami, potom se potopí, vynoří, potopí, a já si tak chladnokrevně říkám, že už je pozdě.... A pak kousek opodál trčí z vody další tři hlavy. No mají to v tom Irsku divné ovce!
A pak si vzpomenu na něco málo z toho přírodopisu a sem rád že sem toho tuleně nešel zachraňovat :)
...
Tolik OV. Myslím, že takhle nějak mohly vypadat Darwinovy poznámky z cest....
Housedoor messaging
Nebyli tam
Fejsbůchová kultura prorazila membránu a vstoupila z virtuálního do reálného světa. Tak například, když máte schůzku a zapomenete na ni do té míry, že u vás v kanceláři nikdo neotevírá, může se vám na dveřích objevit podobný "post":
Tak nějak mi ta představa, že bychom si psali vzkazy na dveře (slušně a s adresou), přijde příjemně zábavná. Jo, a pište to, jako tenhle pán, prosím tužkou. Dá se to pak - když už nezbývá volné místo - snadno vygumovat...
....
His masters voice
Na tohle jsem narazil asi před 10 dny někde kousek od Davle...
... a pořád mi nejde do hlavy, o jaký se tu může jednat motiv: Vychováte-li ze psa idiota, proč máte mít potřebu to o něm napsat na vlastní branku?
Hm hm hm. Skoro by stálo za to si to tam jít "očuchat" a zjistit, copak na sloupek mezi brankami "napsal" ten pes o páníčkovi....
...
Kooperativní postoj
Zatímco oba dva výše jsou spíše úsměvné, tenhle je opravdu smutný. Na zámku Hrádek u Nechanic, kde se minulý víkend konala pouť, našel jsem tenhle kousek mobilní outdoorové reklamy. Řekl jsem mobilní? Morbidní by bylo správnější.
Závěřečná
A možná se na to dívám příliš emotivně. S těmahle klukama by před dvaceti rokama na pivko taky nikdo nezašel. A dneska v Lomečku hrdě visí nad dvěřmi hospody.... Líbí se mi hlavně ten historický přehled vizuální identity normalizačního komunismu...
....
Lip
Fejsbůchová kultura prorazila membránu a vstoupila z virtuálního do reálného světa. Tak například, když máte schůzku a zapomenete na ni do té míry, že u vás v kanceláři nikdo neotevírá, může se vám na dveřích objevit podobný "post":
Člověk sem jede až z XY vlakem 6 hodin a vy tu nejste ani v úřední hodiny.........Podpis, adresa, telefonní číslo:))
Tak nějak mi ta představa, že bychom si psali vzkazy na dveře (slušně a s adresou), přijde příjemně zábavná. Jo, a pište to, jako tenhle pán, prosím tužkou. Dá se to pak - když už nezbývá volné místo - snadno vygumovat...
....
His masters voice
Na tohle jsem narazil asi před 10 dny někde kousek od Davle...
... a pořád mi nejde do hlavy, o jaký se tu může jednat motiv: Vychováte-li ze psa idiota, proč máte mít potřebu to o něm napsat na vlastní branku?
Hm hm hm. Skoro by stálo za to si to tam jít "očuchat" a zjistit, copak na sloupek mezi brankami "napsal" ten pes o páníčkovi....
...
Kooperativní postoj
Zatímco oba dva výše jsou spíše úsměvné, tenhle je opravdu smutný. Na zámku Hrádek u Nechanic, kde se minulý víkend konala pouť, našel jsem tenhle kousek mobilní outdoorové reklamy. Řekl jsem mobilní? Morbidní by bylo správnější.
"Čím dál jste od povodně, tím blíž jste blesku. Kooperativa."
To zbožné přání, aby do vás i uhodilo, když už vám do domu teče, jako by z té cedule ukapávalo. Pokud ve firmě, jejíž jméno etymologicky odkazuje na spolupráci, vznikne něco takto "jedinečného", je už myslím pozdě se zamýšlet. Je na čase podepsat několik výpovědí....
...Závěřečná
A možná se na to dívám příliš emotivně. S těmahle klukama by před dvaceti rokama na pivko taky nikdo nezašel. A dneska v Lomečku hrdě visí nad dvěřmi hospody.... Líbí se mi hlavně ten historický přehled vizuální identity normalizačního komunismu...
....
Lip
středa 18. srpna 2010
Deprese
cítíš ji přicházet, jak z dálky nese se
je blíž i vítr okolo už ztich
řekl bys dáma, jenže nechce se
už pro tu šminku která na rtech uvěznila smích
přichází na jehlách a v sukni tvaru zvonu
dost tupý sestřih ve vlasech
topí ty okolo, i já už skoro tonu
namísto bublin z hrdla jenom vzdech
důkladná zvláštně bez přesnosti
po okraj plná husté prázdnoty
oživí strachem, zabijí bez bolesti
to pro tebe ty, zlobo, ty!
cítíš ji přicházet, jak z dálky nese se
je zase blíž, ty slabý jako vích
řekl bys dáma, jenže nechce se
a v hlavě někdo skřípe na houslích
je blíž i vítr okolo už ztich
řekl bys dáma, jenže nechce se
už pro tu šminku která na rtech uvěznila smích
přichází na jehlách a v sukni tvaru zvonu
dost tupý sestřih ve vlasech
topí ty okolo, i já už skoro tonu
namísto bublin z hrdla jenom vzdech
důkladná zvláštně bez přesnosti
po okraj plná husté prázdnoty
oživí strachem, zabijí bez bolesti
to pro tebe ty, zlobo, ty!
cítíš ji přicházet, jak z dálky nese se
je zase blíž, ty slabý jako vích
řekl bys dáma, jenže nechce se
a v hlavě někdo skřípe na houslích
....
Lip
pátek 13. srpna 2010
Rafinované Umění Outlook Haiku
Nacházet krásu v jednoduchosti a jednoduchost v kráse je dar, který vám musí být dán z hůry a nebo si prostě musíte začít namlouvat, že Vám to přijde s léty.
Něco o tom vím, čekám už docela dlouho....Naštěstí jsem už přísloví "nemusí zrovna pršet, hlavně když kape" slyšel tolikrát, že už mu začínám věřit:)) Lidská psychika je milosrdná.
Lip
P.S. Před časem se kdosi pozastavoval nad tím, že ve 21. století používám takový anachronismus, jako je MS Outlook. Leželo mi to v hlavě, ale už neleží. Dokáže snad Váš e-mailový klient napsat haiku?
Něco o tom vím, čekám už docela dlouho....Naštěstí jsem už přísloví "nemusí zrovna pršet, hlavně když kape" slyšel tolikrát, že už mu začínám věřit:)) Lidská psychika je milosrdná.
Pokud jde o schopnost nacházet krásu v jednoduchosti a jednoduchost v kráse, právě mi před chvílí ukáplo. A to je přitom už hodně po půlnoci a navíc to přišlo cestou, po níž krása často nechodí...a jednoduchost už vůbec....
Tohle jsem, dámy a pánové, právě našel v inboxu:
Dear Sender,
Please be informed that I am out of the office on Friday, 13th of Aug because it is Friday the 13th. I am back again on Monday. XYZ
Rozhodně nejsem znalcem japonského umění, ale pokud existuje něco jako haiku, musí to být tenhle Out of Office. Out of Office s příčinou! Outlook Haiku.
Díky Mistře-San! S pokorou počkám do pondělí....:)
Lip
P.S. Před časem se kdosi pozastavoval nad tím, že ve 21. století používám takový anachronismus, jako je MS Outlook. Leželo mi to v hlavě, ale už neleží. Dokáže snad Váš e-mailový klient napsat haiku?
středa 11. srpna 2010
Hydrometeorologie
Nemá smysl kroutit hlavou nad současným způsobem léta.
Že létu povládne Nečas věděli jsme všichni už v červnu!
...
Lip
Že létu povládne Nečas věděli jsme všichni už v červnu!
...
Lip
neděle 1. srpna 2010
Továrna na Alibi a Lesk a bída zážitkových agentur
Děda Jan je tria- až kvadriatlonista. A milovník adrenalínových kratochvílí. Když do města přijede Matějská, nevíte, jestli byl on stvořen pro Matějskou nebo Matějská pro něj. Zapadají do sebe jako klíč do zámku.
Adrenalinový hlad dal přirozeně vzniknout tradici, v rámci níž děda Jan pod stromečkem nachází poukazy na různorodé libůstky: tandemový seskok, zorbing, ...... a letos "Mistrovská akrobacie na bezmotorovém kluzáku". Součástí tradice je pak společná rodinná pouť, která vrcholí právě eskamotérským kouskem Janovým.
V zásadě jsem to vždycky dobře snášel. Děda Jan a jeho psí kusy pro mě byly totiž jedinečnou Továrnou na Alibi (Tohle's měl Karle napsat! To má praktickou hodnotu pro každodenní život. A né to tvoje Absolutno, pořád.).
Továrna na Alibi funguje takto:
a) Nějaký idiot ve vašem okolí začne vykládat o tom, jaké neuvěřitelně zběsilé, adrenalinově nebezpečné kratochvíli, že se to věnuje, a jak je to báječné a jak bez takového zážitku, jeví se život vlastně prázdným.
b) V první fázi ucítíte hrozný smutek, že jste něco podobného nezažili a - jak se znáte - určitě ani nezažijete.
c) V druhé fázi si pak s úlevou vzpomenete na více než šedesátiletého kmeta a jen tak mimochodem do strany koutkem ucedíte: "Jo, tohle?! No, to dělá náš děda od tý doby co je v důchodu...."
Efekt je zaručený: všechny žetony, které ten chlubivý vypravěč svou historkou o srdnatém dobrodružství posbíral, jsou anihilovány! Ba co víc, odsunuli jste jakýkoliv diskurs týkající se oblastí, v nichž prostě díky své tělesné nebo jiné nedostačivosti nemůžete!!! soutěžit, do oblasti gerontologie a péče o dlouhodobě nemocné.
Zlomit vaz sokovi pak už můžete třeba jen krátkou a zasvěcenou recenzí o poslední inscenaci Jarryho, nebo povídáním o rozmnožovacích zvyklostech suchozemských želv...
Tak, takhle fungovala Továrna na Alibi až do nedávna: Vše, co bylo nebezpečně adrenalinové, polepovala nápisem "to dělá náš děda" a tím to v konverzaci zbavovala nebezpečné prestiže. Až do nedávna, jak říkám.
....
Nic mě nevarovalo, nic znepokojivého jsem v tom nespatřoval: loni mu na internetu vybrali tu "Mistrovskou akrobacii na bezmotorovém kluzáku". Á, Továrna na Alibi zajíždí výrobní program pro 2010, dalo se k tomu tenkrát říct, pokud by bylo třeba to jakkoliv komentovat.....
.....
Včera měla A. narozeniny a děda Jan, jako každý dědeček sladkých malých blondýn, rád přistoupil na to, že den D odstartujeme právě jeho Zážitkem. Takže jako tolikrát předtím: rychlá snídaně na dvorku před chatičkami, pak naskákat do aut, pár kilometrů krásnou srpnovou krajinou ... a už je tu letiště: Najít někoho, kdo ví, zjistit, že mistr není k zastižení, zastihnout mistra, sledovat dědu při bezpečnostní instruktáži, sledovat dědu, jak nastupuje k mistrovi do kokpitu, dívat se na oba na nebi.. a pak v klidu domů a u večeře poslouchat jaké to bylo...
....
Snad, že po tom sama v skrytu duše - sužované právě mimořádně handicapujícím houserem - toužila. Snad, že je ta životní pojistka už konečně napsaná na ni, a nebo z jiných, mě nesrozumitelných důvodů. Nevím vlastně proč. Ale udělala to.
"Měl bys taky jít, děti si tě budou konečně vážit!", řekla jenom a podala mistrovi svazek bankovek. Než jsem se stačil docela roztřást, zavírali za mnou víko. Ano, byl jsem vybrán. I to moje teď možná vystřelí do vesmíru...
....
A teď k tomu Lesku a bídě zážitkových agentur:
Adrenalinový hlad dal přirozeně vzniknout tradici, v rámci níž děda Jan pod stromečkem nachází poukazy na různorodé libůstky: tandemový seskok, zorbing, ...... a letos "Mistrovská akrobacie na bezmotorovém kluzáku". Součástí tradice je pak společná rodinná pouť, která vrcholí právě eskamotérským kouskem Janovým.
V zásadě jsem to vždycky dobře snášel. Děda Jan a jeho psí kusy pro mě byly totiž jedinečnou Továrnou na Alibi (Tohle's měl Karle napsat! To má praktickou hodnotu pro každodenní život. A né to tvoje Absolutno, pořád.).
Továrna na Alibi funguje takto:
a) Nějaký idiot ve vašem okolí začne vykládat o tom, jaké neuvěřitelně zběsilé, adrenalinově nebezpečné kratochvíli, že se to věnuje, a jak je to báječné a jak bez takového zážitku, jeví se život vlastně prázdným.
b) V první fázi ucítíte hrozný smutek, že jste něco podobného nezažili a - jak se znáte - určitě ani nezažijete.
c) V druhé fázi si pak s úlevou vzpomenete na více než šedesátiletého kmeta a jen tak mimochodem do strany koutkem ucedíte: "Jo, tohle?! No, to dělá náš děda od tý doby co je v důchodu...."
Efekt je zaručený: všechny žetony, které ten chlubivý vypravěč svou historkou o srdnatém dobrodružství posbíral, jsou anihilovány! Ba co víc, odsunuli jste jakýkoliv diskurs týkající se oblastí, v nichž prostě díky své tělesné nebo jiné nedostačivosti nemůžete!!! soutěžit, do oblasti gerontologie a péče o dlouhodobě nemocné.
Zlomit vaz sokovi pak už můžete třeba jen krátkou a zasvěcenou recenzí o poslední inscenaci Jarryho, nebo povídáním o rozmnožovacích zvyklostech suchozemských želv...
Tak, takhle fungovala Továrna na Alibi až do nedávna: Vše, co bylo nebezpečně adrenalinové, polepovala nápisem "to dělá náš děda" a tím to v konverzaci zbavovala nebezpečné prestiže. Až do nedávna, jak říkám.
....
Nic mě nevarovalo, nic znepokojivého jsem v tom nespatřoval: loni mu na internetu vybrali tu "Mistrovskou akrobacii na bezmotorovém kluzáku". Á, Továrna na Alibi zajíždí výrobní program pro 2010, dalo se k tomu tenkrát říct, pokud by bylo třeba to jakkoliv komentovat.....
.....
Včera měla A. narozeniny a děda Jan, jako každý dědeček sladkých malých blondýn, rád přistoupil na to, že den D odstartujeme právě jeho Zážitkem. Takže jako tolikrát předtím: rychlá snídaně na dvorku před chatičkami, pak naskákat do aut, pár kilometrů krásnou srpnovou krajinou ... a už je tu letiště: Najít někoho, kdo ví, zjistit, že mistr není k zastižení, zastihnout mistra, sledovat dědu při bezpečnostní instruktáži, sledovat dědu, jak nastupuje k mistrovi do kokpitu, dívat se na oba na nebi.. a pak v klidu domů a u večeře poslouchat jaké to bylo...
....
Snad, že po tom sama v skrytu duše - sužované právě mimořádně handicapujícím houserem - toužila. Snad, že je ta životní pojistka už konečně napsaná na ni, a nebo z jiných, mě nesrozumitelných důvodů. Nevím vlastně proč. Ale udělala to.
"Měl bys taky jít, děti si tě budou konečně vážit!", řekla jenom a podala mistrovi svazek bankovek. Než jsem se stačil docela roztřást, zavírali za mnou víko. Ano, byl jsem vybrán. I to moje teď možná vystřelí do vesmíru...
....
A teď k tomu Lesku a bídě zážitkových agentur:
úterý 27. července 2010
Symbióza
Velká Máma a velký syn.
Ona mu přes jeho zralý věk pere. On s pochopením přijímá fakt, že všechny peníze, které zůstanou po kapsách šatů na vyprání, bere Velká Máma automaticky za vlastní. "Když je dobrej tejden, dá to i ticku," pochvaluje si.
Ona nemá ráda, když do koše přijdou ponožky srolované tak, jak jsou ve večerním chvatu staženy z unavených chodidel. "Když si ponožky hodíš do koše srulovaný, tak se ti prd vyperou! A já ti je rovnat nebudu, to ti řikám rovnou..."
Pauza. Pak odpověď z koupelny:
"A mami, ty srulovaný peníze, ty si ale narovnáš, že jo...?"
....
Lip
Ona mu přes jeho zralý věk pere. On s pochopením přijímá fakt, že všechny peníze, které zůstanou po kapsách šatů na vyprání, bere Velká Máma automaticky za vlastní. "Když je dobrej tejden, dá to i ticku," pochvaluje si.
Ona nemá ráda, když do koše přijdou ponožky srolované tak, jak jsou ve večerním chvatu staženy z unavených chodidel. "Když si ponožky hodíš do koše srulovaný, tak se ti prd vyperou! A já ti je rovnat nebudu, to ti řikám rovnou..."
Pauza. Pak odpověď z koupelny:
"A mami, ty srulovaný peníze, ty si ale narovnáš, že jo...?"
....
Lip
neděle 25. července 2010
Fotrbajktour II. - Sachsen 2010
Bylo to krásné. Zase bude.
Lip
P.S. A té paní na Non-Stop Pumpě v Hřensku tisíckát díky!!! Je to Svatá Ludmila, nebo něco tak podobnýho!!!!
neděle 18. července 2010
Oko je už zase na prázdninách
Oko je už zase na prázdninách, takže se tu týden nic nového neobjeví. Čas, který jste chtěli původně věnovat čtení, můžete využít k podpoře tohoto webu přihlášením se do sekce "Koukaj" v pravo dole:)).
Zatím. Lip
Zatím. Lip
úterý 13. července 2010
Inzerce Oka 3
Zajímavý projekt a ještě zajímavější odměna pro řidiče/majitele max 5 let starých vozů značek Ford Mondeo, Toyota Avensis, Honda Accord, Hyundai Sonata, Kia Magentis, Opel Insignia, Peugeot 407, Renault Laguna, Citroen C5, Mazda 6. Pokud víte o někom, kdo by seděl a chtěl si vydělat 3-5K, ať se ozve na info@simply5.cz.
neděle 11. července 2010
Hotel Boží a 50% naděje pro nás všechny
V malebném mětečku Beaune, kousíček od Dijonu, najdete slavný hospic. Je slavný tím, že je strašně starý a strašně krásný a na svou dobu byl strašně pokrokový a taky tím, že barevné tašky, které vytvářejí charakteristkou kresbu střechy tohohle skvostu vznikly - cituji oficiální materiál tohohle kulturního svatostánku - "někde ve střední Evropě"... a vůbec, je to prostě všeobecně slavné místo.
Znám jenom křestní a vůni
Byla tu?
Kdo?
Ta ze včerejška?!
Která?!
To právě nevím. Znám jenom křestní a vůni. A pořád jí nemůžu nikde najít!
Hodně štěstí!
/Facebook chat, 11.7. 2010/
Kdo?
Ta ze včerejška?!
Která?!
To právě nevím. Znám jenom křestní a vůni. A pořád jí nemůžu nikde najít!
Hodně štěstí!
/Facebook chat, 11.7. 2010/
Křížová výprava do Francie
Oko ve Francii. Nepočítám-li krátké, povětšinou jednodenní epizody a přestupy na letišti, je to úplně poprvé. Není se co divit, že se to stalo až tak pozdě. Oko i já jsme totiž frankofobní. Mimořádně silně frankofobní. Co do intenzity se to s naší mírnou polono- či austriofobií se to vůbec nedá srovnávat.
A tak je i první návštěva Francie pojata tak trochu jako křížová výprava. S velkou slávou a přípravami na počátku a s řadou šrámů, chorob, ztrát a nálezů na konci. Ostatně, lze takovou cestu jako křížovou výpravu nepojmout, jste-li od dětství přesvědčeni, že francouzština není jazyk, ale zvuk vydávaný kloktáním?
Zde tedy několik poznámek z průzkumu i z bitevního pole:
Lekce moderního rodičovství pro pokročilé
Ono:
"Nekoupíš? Jsi blbý otec!"
On:
"Nemůžeš mě jako otce hodnotit, když nemáš srovnání. Jsem tvůj absolutní otec a ten buď je nebo není. Nemá různé úrovně kvality. Já můžu řict, že jsi blbý syn, protože máme ještě jedno dítě a tak můžu srovnávat. Takže na to, abys mohl říct, že jsem blbý otec, budeš muset počkat do doby než budeš mít otce DVA. Ha!"
Ono:
"Mami, ten muj druhej otec, to bude jako tvůj druhej manžel nebo tátův registrovanej partner?"
Ona:
"Já rozhodně podruhý neudělám stejnou chybu, abych se znovu vdávala!"
Menší Ono:
"Já nechci dva tatínky, já chci víc maminek!"
...
Lip
Sdílet
"Nekoupíš? Jsi blbý otec!"
On:
"Nemůžeš mě jako otce hodnotit, když nemáš srovnání. Jsem tvůj absolutní otec a ten buď je nebo není. Nemá různé úrovně kvality. Já můžu řict, že jsi blbý syn, protože máme ještě jedno dítě a tak můžu srovnávat. Takže na to, abys mohl říct, že jsem blbý otec, budeš muset počkat do doby než budeš mít otce DVA. Ha!"
Ono:
"Mami, ten muj druhej otec, to bude jako tvůj druhej manžel nebo tátův registrovanej partner?"
Ona:
"Já rozhodně podruhý neudělám stejnou chybu, abych se znovu vdávala!"
Menší Ono:
"Já nechci dva tatínky, já chci víc maminek!"
...
Lip
Sdílet
čtvrtek 17. června 2010
Pozoruhodné nádraží
Je, zdá se, už asi nezpochybnitelný fakt, že pestrost svědčí každé oblasti lidského konání. Řekne vám to odborník na výživu. Řekne vám to odborník na sex. Řekne vám to i odborník na trojpolní hospodaření.
Takže jsem po středě, která patřila bicyklu, dnes do práce vyrazil hrompravou. A hned při prvním přestupu... BINGO! Zase něco, co by mi jinak uteklo...
Takže jsem po středě, která patřila bicyklu, dnes do práce vyrazil hrompravou. A hned při prvním přestupu... BINGO! Zase něco, co by mi jinak uteklo...
Tak pravil modřanský Imám
Dnes, po večerní modlitbě, oznámil náš modřanský imám toužebně očekávaný, definitivní a nezvratitelný konec zimy. Konečně jsme mohli přezout gumy. In šá'Álah! To se to pojede:))
....
Lip
středa 16. června 2010
Hygoška jako politické téma....
Nojo, no. Jel jsem dneska zase po dlouhý době na bajku do práce. Proto tolik foto-příspěvků. Nejvíc mi asi z cesty v hlavě uvíz ten čistotný hobo z Prahy 8 v kombinaci s prezentací magistrátu Prahy 1:
Pán, co nemá kde bydlet, ale i tak si - v podmínkách ani ne polních - před ulehnutím zouvá boty a způsobně je ukládá na předem vyčleněné místo...
Pán, který nepovažuje čistotu za samozřejmost, ale dělá z ní bytostně politické téma...
....
Nějak se mě ta myšlenka čistoty jako politického tématu ne a ne pustit... Říkám si, že posouvat čistotu z oblasti hygienicko-kulturní do oblasti politických agend může být docela nebezpečné...
Libeň
Náplavka si v centru vesele tvoří...... zatímco v Libni zuří evidentně mnohem temnější realita:)
Vybombardovaná proluka za Karlínským business centrem...
Čistotný hobo (boty úpravně složené "pod postelí")
A úsměvný obrázek z dvorku před radnicí osmého obvodu.
Už chápu, proč měšťákům na telefonní lince hraje ta melodie
z Policajta z Beverly Hills.
......
Lip
Čtvrtá náplavná skupina.... už je zase plná:)
Na náplavce už jsou zase sochy. Některý z loňska tam zůstaly - jen trochu rezavější - a objevily se tam nový. Výstava "Vezmi svoji sochu v neděli k vodě" vyhřezla z galerie až k řece.... názvy jsem si zapamatoval jen některé, jiné ne. A moc se mi líbilo, jak se ty sochy pěkně doplňovaly se zcela prozaickými věcmi....:))
středa 9. června 2010
Přečteno někde jinde...
Náš výzkum vnesl do problému jasno tím, že ukázal, o kolik je to všechno složitější, než jste si mysleli.:)
Lip
Lip
úterý 8. června 2010
Jap, děkujeme, přijďte zas!
"Tak jsem to včera dal!! Až mi slza ukápla", psal mi dnes JaP a přidal tenhle obrázek:))
No, co k tomu dodat. Být první je výsada. Být 9000 .... to už je UMĚNÍ! Schválně, JaP, jestli trefíš 9999.
Lip
sobota 5. června 2010
Kořeny Vissarionoviče Konfucia
Kořenem zla je nedostatek poznání, říká se v novém billboardu propagujícím časopis 21. století. Každej z nás pozná, že je to Konfucius, že jo. To tam ani nemuseli psát pod ten citát (na obrázku to není moc vidět).
Ale je zas dobrý, že tam dali jeho fotku....
Lip
P.S. Koho mi ten pacholek čínská jenom připomíná?
Sdílet
Netrpělivost
Pořád někdo publikuje různé studie zabývající se globálními, pologlobálními a odstředěnými trendy. Třeba, že teď už zase frčí VKZ (většinou se to už moc nezabývá tím, že vepřo knedlo frčelo vždycky, akorát se o tom někdy mluvilo víc a někdy míň) nebo naopak, že už nefrčej Céčka, ale že by - za příznivých konstelací - mohly začít frčet zase za pět let... A tak.
Jednu věc se v nich ale nedočtete. Nikde nepíšou, že za všemi těmi odstředěnými, pologlobálními a globálními trendy stojí několik málo (NEMŮŽE jich být víc než je prstů na jedné ruce a ani jich nebude míň než 5) pangalaktických trendů.
A nedočtete se tam ani to, že tisíciletí za tisíciletím se těch několik málo (a vy už víte, že jich NEMŮŽE být víc než je prstů na jedné ruce a ani jich nebude míň než 5) trendů tak trochu střídá v tom, kdo bude mít poslední slovo, neboli, jak se říká mezi znalci "líííd".
A teď to podstatné. Nedočtete se tam ani to, že tím pangalaktickým trendem, který sedí za kniplem od roku 2001 je Netrpělivost.
Jednu věc se v nich ale nedočtete. Nikde nepíšou, že za všemi těmi odstředěnými, pologlobálními a globálními trendy stojí několik málo (NEMŮŽE jich být víc než je prstů na jedné ruce a ani jich nebude míň než 5) pangalaktických trendů.
A nedočtete se tam ani to, že tisíciletí za tisíciletím se těch několik málo (a vy už víte, že jich NEMŮŽE být víc než je prstů na jedné ruce a ani jich nebude míň než 5) trendů tak trochu střídá v tom, kdo bude mít poslední slovo, neboli, jak se říká mezi znalci "líííd".
A teď to podstatné. Nedočtete se tam ani to, že tím pangalaktickým trendem, který sedí za kniplem od roku 2001 je Netrpělivost.
pondělí 31. května 2010
Fantastické. Asi nejvíc fantastické. Úplně. Ještě si to pustím aspoň 2x
Zajděte do půjčovny a řekněte si o Mr. Foxe. Zaplaťte nebo nebo prostě čapněte to dýfko a po lišácku vemte kramle. Ale podívejte se na to. Je to prostě.... fantastický!
sobota 29. května 2010
Avatar, Albert a Milanova druhá slza...
Velký Medvěd byl nejlepší z nás. Už k bakaláři měl načteno to, k čemu se my ostatní propracováváme pomalu až teď, 10-15 let poté. A v té jeho práci, které jsem nerozuměl tehdy a nerozumím ani teď, anžto pořád ještě nemám dost načteno, ocitoval Kunderu. Něco v tom smyslu, že kýč je druhá slza - ta kterou uroníme z dojetí nad tím, jak moc nás dojímá pohled na děti spokojeně si hrající na písku. Vždycky se mi to moc líbilo, i když bylo těžké udržet to celé v hlavě dost dlouho na to, abych si přebral, a doopravdy pochopil, co to znamená. ....
Nakupuju dnes v Albertu. Je tam bankomat a mám to po cestě. Vypadá to tam už líp, než dřív. A nad pokladnou - na očích nám, co stojíme ve frontě - cedule, která slibuje tašku zdarma jako omluvu, pokud se vytvoří u pokladny fronta (definována jako 4+) a zároveň nebudou obsazené všechny ostatní pokladny.
Neudržím se a počítám. Hehehehe, jsem pátej! Ještě se radši rozhlídnu na všechny ostatní strany, jestli tam není nějaká cedule "piki piki na hlavu, že na omluvy nehraju, Albert". Ale není.
.jpg)
sobota 22. května 2010
Měkké na patře, s hezkou délkou
Poutníci byli minulý týden opět v "terénu". S ohledem na poměrně malou účast jsme nakonec opustili myšlenku jít na půlkrávu do argentinské restaurace a namířili jsme do španělského "tapas baru".
Místo spíš na kalení než na jídlo, vezmete li v úvahu, jaký tam byl šrumec a že obsluha evidentně nestíhala, ale i tak bylo jídlo docela dobré. Protože nebylo pondělí ani středa (kdy by nám udělali paelu "bez přemlouvání"), skončili jsme nakonec všichni stereotypně u vepřové panenky, nicméně na různý způsob. Bez zklamání a více méně dost spokojení.
No nonsense 2
Máte co říct? Udělejte si vlastní kampaň. Třeba v tramvaji. Pátek, 21.5. okolo 17. hodiny na lince č. 24.
No nonsense 1
V hotelu Mariott byly kapacity na výzkum trhu a veřejného mínění. Z celého celého světa. Tři dny jich tam byl plný sál. A vedle si, téměř bez povšimnutí, pomalu razila cestu ke světlu zatím přehlížená konkurence...
"Lehký měký prosím. A zápalky,"požádal jsem prodavače v prodejně tabáku hned vedle hotelu.
"A můžu se vás nejdřív zeptat na něco osobního?"odpověděl mi, místo toho, aby mi nabídl ještě něco, co sice nechci, ale mohl bych si to koupit.
"Když budu vědět, odpovím. Teda, když se nebudu stydět,"zkusil jsem být na chvíli statečný jako on a zamaskovat odzbrojující překvapení.
"Koho budete volit? Já už deset let nevolil, ale letos z toho mám hlavu jak škopek a tak jsem si začal dělat takovou statistiku. Mám pocit, že je ten můj hlas nějak důležitější než předtím... a přitom nevím, komu ho dát. Zatím mi sem od rána přišlo asi 30 lidí. 3 volej levici a ze zbytku polovina pravici a polovina neví. Tak jestli byste mi neřek jak vy, já bych si tady udělal čárku..."
Al dente za 12 měsíců
Tak nevím. Buď bych napsal jinak Boloňa a přijal to riziko, že ztratím pár lidí, co to nepřečtou, nebo bych nad to nepsal "Slyšíte?". Já to četl odshora, zapnul se mi audiální kanál, a od té doby, když to čtu slyším přítele O., jak svým slezským přízvukem říká "Slyšite? Bo loňske špagety su skoro hotove."
...
Lip Al Dante
Fantómová existence
Pořád trochu bojuju s tím, čemu se dnes říká Sociální Média. Zcela otevřeně přiznávám, že je to zčásti omezenou kapacitou učit se novým kouskům a z části iracionálním odporem k tomu, co dobře neznám a přesto mě to na každém kroku obklopuje. Ta všudypřítomnost těchhle prý sociálních médií mě nějak zahání do defenzívy nebo co. Nevadí mi samotný Blogger, nevadí mi samotný Facebook ani samotný Linkedin, vadějí mi všichni dohromady - asi jako druh náboženství, co vám obden zaklepe na dveře s otázkou "zda vám může položit otázku?" a přitom přichází se sáčkem instantních odpovědí na cokoliv... čili, nejde tolik o formu, ani o obsah, jako spíš o tu všudypřítomnost a proklamovanou omnipotenci, kterou jako by to náboženství tvrdilo, že umí pojednat jakoukoliv formu i obsah, a vždycky to bude správně.
...
No a tady je takový jeden postřeh:
...
No a tady je takový jeden postřeh:
sobota 15. května 2010
Někdo to rád prosté
Občas si řeknu Véčkovi o feedback a záhy ucítím jeho foot back. Prostě mě zákeřně nakopne do pr...e, jako by snad ani nechápal, že jenom potřebuju pochválit.
... řekne třeba, když se vrátíme z pitche. Až ho načapám ve spánku, asi mu na chvíli podržím nosní dírky. Kůůůrňa!
Myslím, že je to tím, že nemá tak dobře vyvinutý empaticko-sociálně-kulturně-politicko-korektní instinkt jako já. Nebo mě chce prostě nasrat.
A nebo to má někde v sobě. Takové hluboko usazené pravidlo, že když něčemu nerozumím nebo když je něco složité, mám trvat na tom, aby mi to přinesli znovu a jednodušší do té míry, že tomu budu rozumět.
Libuje si třeba v příkladu, jednoho podniku, který chtěl dát na billboardy, že mají otevřeno 24/7, dokud se neozvala Moc Nejvyšší, jíž ta firma shodou okolností patří už od doby, kdy to nebyla veliká firma, ale garáž.
Bude tam "Otevřeno denně", řekla prý tehdy Nejvyšší Moc. A bylo to dobré, protože lidi tomu rozuměli. Hehe. (Napsal bych lol místo hehe, ale se bojim, že by to pak Véčko nějak okomentoval:).
No, a ten Véčkův oblíbený příklad se mi teď několikrát bezděky vybavil.
Ta tvoje prezentace byla taková zevrubná a té mé zase všichni rozuměli....
... řekne třeba, když se vrátíme z pitche. Až ho načapám ve spánku, asi mu na chvíli podržím nosní dírky. Kůůůrňa!
Myslím, že je to tím, že nemá tak dobře vyvinutý empaticko-sociálně-kulturně-politicko-korektní instinkt jako já. Nebo mě chce prostě nasrat.
A nebo to má někde v sobě. Takové hluboko usazené pravidlo, že když něčemu nerozumím nebo když je něco složité, mám trvat na tom, aby mi to přinesli znovu a jednodušší do té míry, že tomu budu rozumět.
Libuje si třeba v příkladu, jednoho podniku, který chtěl dát na billboardy, že mají otevřeno 24/7, dokud se neozvala Moc Nejvyšší, jíž ta firma shodou okolností patří už od doby, kdy to nebyla veliká firma, ale garáž.
Bude tam "Otevřeno denně", řekla prý tehdy Nejvyšší Moc. A bylo to dobré, protože lidi tomu rozuměli. Hehe. (Napsal bych lol místo hehe, ale se bojim, že by to pak Véčko nějak okomentoval:).
No, a ten Véčkův oblíbený příklad se mi teď několikrát bezděky vybavil.
R U Rich and Homeless? Tak šup šup, už to mělo být...!
Dobrý den,
Děkuji a přeji pěkný den
PIN, 777207794
pátek 14. května 2010
středa 12. května 2010
Výdej nestandardních výrobků
Je dobré vidět, že aspoň v těch bohem zapomenutějších koutech každého "tady" zůstává svět pořád trochu tajemný...
Buď půjčovna kabelek Louis Vuitton, nebo nějaká partiovka. A nebo možná nějaká obdoba zážitkových agentur, ale zaměřená víc na zakázkovou výrobu. Představuju si třeba dvouhektarovej řízek nebo osmdesátikilovýho lanýže. A nebo zas naopak třeba prodej tahačů pro převoz bleších cirkusů.
Každopádně na první dobrou těžko říct:))
....
Lip
pondělí 10. května 2010
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)