neděle 4. května 2008

Červený se má k Modrému jako Atlantický k Indickému

Teorie o Červeném a Modrém oceánu je v marketingových vodách dobře známým a populárním příběhem. Zjednodušeně řečeho říká, že když chcete opravdu rozbít bank, nesmíte hrát stejnou hru jako ostatní, ale vytvořit si svoji vlastní se svými pravidly. Nejde o to, dělat to samé, jako lídr na dnešním trhu, ale o to, dělat něco jedinečného, na trhu, který teprve vytvoříte.

Červený oceán je metaforou dnes známého trhu, kde jsou jasně definovaná pravidla i role jednotlivých hráčů. Uspět na něm předpokládá vynaložit ohromné úsilí, vydat hromadu potu a hodně zakrvácet (proto snad červený).

Modrý oceán je přirovnání, které odkazuje k zatím neexistujícímu, vámi vytvořenému trhu, v němž se konkurence stane marginálním hráčem. Podmínkou nezbytnou pro vytváření Modrých oceánů bez krve je Value Innovation - inovace, která přináši novou hodnotu zákazníkům i výrobci.

Teorie je to hrozně hezká a já nevím nic o tom, jak snadné či těžké je uvádět ji v život. Vybavila se mi ale předminulý týden při jednom setkátí třetího druhu.

Setkání třetího druhu říkám těm druhům sociálního kontaktu, kdy se s lidmi, s nimiž běžně fungujete ve velmi formálním vztahu, sejdete velmi neformálně (analogicky setkání prvního druhu = neformální schůzka s lidmi, s nimiž udržujete neformální vztahy, sektání druhého druhu = formální kontakt s lidmi, s nimiž udržejte převážně formální vzthy). Předminulý týden byl na setkání třetího druhu velmi bohatý.

Na tom setkání mi kdosi vyprávěl, jak moc zajímavou zemí je Jižní Afrika a že jednou z největších zajímavostí je tamní podmořský život. Na jihu Afriky je prý Atlantský oceán poměrně chladný a hostí neuvěřitelnou masu ryb. Na tuny je tamní oceánská krajina údajně zdaleka nejbohatší částí podmořského světa. Také proto se tam loví řadu ryb, které důvěrně známe i v našich zeměpisných šířkách díky otvírákům na konzervy.



O kus dál na východ, v trochu teplejším Indickém oceánu, prý žije ryb mnohem méně kilogramů. Ovšem mnohonásobně více druhů.



Moc se mi ta paralela líbila: Když jsou si všichni podobní a je jich hodně, čeká je tlačenice, možná uvíznutí v síti a nakonec smrt ve vlastní (v tom lepším případě) šťávě. Když ale přestanete myslet stádním způsobem, najdete si vlastní parketu a z drobné úchylky od genetické normy uděláte třeba svoji adaptační výhodu, můžete prožít život jako v sasance.
.....

Nosil jsem tu myšlenku v hlavě až do dalšího setkání třetího druhu, které jsem měl ten týden v plánu. Jen tak mezi pivkem a pivkem tam zazněla věta, která mě o nadějnosti teorie o Modrých oceánech přesvědčila už docela:

"Nemám moc dobrou dlouhodobou paměť. Ale mám na starosti inovace a v tomhle oboru je to svým způsobem výhoda:))"

Vždycky jde zkrátka především o to, umět se na věci podívat z toho správného úhlu:))

LIP

Žádné komentáře:

Okomentovat