Úterý odpoledne, zhruba v čase, kdy od oběda už je dlouho a do večeře daleko. Honí mě Mlsoun. Mlsoun je bageta, co si ji v tomhle čase musím občas koupit. Není v ní salám, ale plesnivý sýr.
Sedím u počítače a koušu. Ve dveřích se objeví O. a ptá se: "Boženka?" Dělám, že pochopím až za chvíli, abych nemusel jít s pravdou ven, že asi nepochopím vůbec.
"Kdo to balil?" upřesňuje a ukazuje na etiketu na bagetě, na níž stojí "za kvalitu ručí Květa S114". "Jo, Květa! Ta to taky dělá fresh," doplní ještě a zmizí na chodbě.
O chvíli později se k tématu vracíme. Padají různé hypotézy:
H0: Květa a Boženka jsou pravá jména pracovnic výstupní kontroly.
H1: Květa a Boženka jsou pseudonymy dam, které se mohou jmenovat třeba Mercédes a Sofie, ale hrají to na dojem, aby vyvolaly pocit poctivé domácí svačinky.
H2: Květa a Božena jsou krycí jména. Petra a Zdena, které se za ta jména schovávají, vědí, co do těch baget přijde a tak s nimi nechtějí být spojované ve svém občanském životě.
H3: Květa a Boženka neexistují. Jsou to virtuální marketingové entity podobné třeba "pomalým glycidům", "cukralóze" a nebo mesijášskému "el kasej imunitás".
O den později kontrolujeme Mlsouna druhé generace. Je na něm podepsaná Květa V112. Buď tam mají hodně Květ, nebo něco nehraje.
Popravdě, hodně věřím hypotéze H3. Když za císaře Rudolfa II. bylo všechno tak nějak strašně obyčejně normální, napadlo nějakého vykuka (čert ví, kellýho) představit Kateřinu jako Syrael a celý dvůr byl vzhůru nohama, jak jim přišla zajímavě umělá. Dnes, v době pečení bez mouky, jsou podpisy Květy a Boženky nedocenitelným signálem, že v bagetě nějaká mouka být musí a že je to určitě bateta poctivá a čerstvá.
Není to datum výroby, ani datum doporučené spotřeby. Nejsou to ingredience ani křupavost bagety. To Květa a Boženka to dělají opravdu fresh.
Možná by Fresh Crocodille Company měla zvážit, zda místo "za kvalitu ručí" na štítcích neuvádět spíše "freshened by..." nebo "powered by Květa".
LIP
P.S. A zítra zkusím Boženku...
Žádné komentáře:
Okomentovat