Ať už zrovna čtete Tóru, Bibli nebo Korán, jedné věci si nemůžete nevšimnout. Je až s podivem, o kolik musel být život ve 'starozákonních' časech (fanoušky Tóry a Koránu prosím o shovívavost, ale neznám adekvátní synonymum pro 'starozákonní' v jejich terminologii) zajímavější a méně předpovídatelný.
V porovnání se současností to vypadá, že se Starý Pán nějak víc angažoval v tom, co se tady dole děje a tím do událostí vnášel více nevypočitatelnosti: lidi proměnění v solné sloupy, rozestoupivší se mořské vody, velké povodně, zoologická na parníku, a vůbec. Ráno jste nemohli vědět, co přijde večer.
Jakmile se struktura řízení změnila a do funkce byl jmenovaný Náměstek, začaly se věci víc a víc vyjasňovat a zpřehledňovat.
Byly vytvořeny nové úrovně řízení, organizace získala jasnou hierarchii, došlo k výrazným akvizicím v obou Amerikách a v Austrálii, tržní podíly významně vzrostly i v jihovýchodní Asii a v Africe. Současně s tím přibylo směrnic a prováděcích pokynů, normou se staly pravidelné nedělní mítinky a hlavně - budoucnost jednotlivce začala být mnohem přehlednější: Když budete dělat to a to, stane se s vámi nakonec, na onom světě, tohle a tamto. Když to dělat nebudete, je jasné, jak to s vámi skončí.
V původním nastavení s jednoúrovňovou strukturou řízení a navíc v situaci, kdy se veškerá aktivita managementu soustředila na relativně malý a dobře ohraničený region, byl prostě individuální vliv Starého Pána mnohem citelnější. Šéf na všechno a na každého dohlížel osobně.
Standardizace příbývalo s tím, jak operace mohutněla a stávala se složitějí - horizontálně i vertikálně. Zkrátka, od dob Náměstka po dalších dva tisíce let bylo mnohem jasněji v tom, co se hraje za hru a jaká jsou pravidla. Takže není divu, že firma vynulovala kalendář a začala roky počítat zase od nuly. Srovnání s předchozím obdobím prostě s ohledem na kvalitativní změnu přestávalo dávat smysl.
Pořád ale zbylo místo na nějaká ta překvapení. Svět a vaše místo v něm byly sice jasně nalinkovány, ale mezi dneškem a koncem světa se vždycky našla skulinka pro nějaký ten zázrak. Nečekané nepřicházelo každý den, nedocházelo k němu všude stejně často a postihovalo jen vybrané: Neapol, Lurdy, Fátima, abychom jmenovali jen ty nejznámější...
Bylo to, jako hrát stolní hru Z pohádky do pohádky - věděli jste, jak hra začíná, co všechno vás může potkat na hracím plánu, i to, jak může skončit. Nicméně pořád se mohlo stát, že stoupnete na políčko "obří doupě" nebo "zakopaný poklad", a to vás pošle o několik kol dopředu nebo zpět.
No, a teď konečně k pointě. Myslím, že čas dozrál na to, abychom se na věc podívali realisticky a přiznali si, že je načase vynulovat ten kalendář znova.
Nejde o to, že firma už není co bývala. Nejde ani o to, že někteří bývalí zaměstnanci si začali zakládat vlastní byznysy a pokusili se firmě ukrojit z koláče. Nejde ani o to, že za 37 let svého života jsem nebyl svědkem žádného doložitelného zázraku.
Jde o to, že žádné zázraky už do budoucna čekat nemůžete, protože došlo k další výrazné kvalitativní změně. A nemůže za ni Náměstek, ani Starý Pán, ale hypotéky.
Zeptejte se dnešního třicátníka, co plánuje v následujících pěti deseti letech. Většina vám odpoví, že teď nic mimořádného nechystá, protože bude deset, patnáct nebo třicet let splácet hypotéku.
S hypotékou je svět ještě o poznání vypočitatelnější než s Náměstkem. Víte, co se za těch deset, patnáct nebo třicet let stane, když budete celou dobu dělat to, co se od vás čeká, a není těžké se domyslet, co vás nemine, když to dělat nebudete. Zamyslíte se nad tím, zvážíte pro a proti a celkem pevně se rozhodnete, že budete raději dělat to, co se od vás očekává.
Postupně se vám do hlavy vkrade takový ten Nádeníčkovský způsob myšlení: za dva roky už bude splátka dělat jen tolik a tolik, takže si budete moct vzít leasing na auto za tolik a tolik, a až se z hypotéky a leasingu splatí aspoň polovina, můžete začít shánět peníze na nějakou slušnou školu pro děti....
Pokud by v tomhle pěkně nalinkovaném světě ještě nastal nějaký opožděný, zbloudilý zázrak, hypotéční civilizace by ho stejně raději ignorovala. Strategické cíle byly stanoveny, detailní plány byly zpracovány, implementace probíhá. Začala doba života po hypotéce.
Srovnejte si kalendáře. Je druhého května roku 1 L.A.M. (Life After Mortgage).
LIP.
Žádné komentáře:
Okomentovat